Pardubice mají hvězdárnu uprostřed města. Její kopule zdobí Dům dětí a mládeže

Návštěvníci pardubické hvězdárny mají k dispozici dva typy dalekohledů. Největší je dalekohled typu Cassegrain se zrcadlem o průměru 45 cm. Oba dalekohledy, včetně menšího čočkového, jsou uzpůsobené nejen k pozorování oblohy, ale také Slunce.

Fotografové si mohou díky speciálnímu dalekohledu pořídit také astronomický snímek, například hvězdokup, mlhovin, planet nebo Měsíce. Veřejná pozorování zimní oblohy probíhají tři dny v týdnu, vždy od 18 do 20 hodin.

Kromě akcí pro veřejnost se pracovníci Astronomické společnosti Pardubice věnují také odborné činnosti. Zaměřují se, v návaznosti na historickou tradici, hlavně na pozorování a měření aktivity Slunce. Mezi největší projekty patří expedice za zatměním Slunce - SAROS.

Baron Kraus byl vskutku renesanční člověk

Pardubická hvězdárna nese jméno svého zakladatele. Byl jím vizionář, průkopník, mecenáš a hlavně přítel veškerého pokroku baron Artur Kraus. Narodil se v roce 1854 v bohaté pardubické rodině a do astronomie se zamiloval při svých studiích ve Francii. Inspiroval ho zejména jeho učitel, známý přírodovědec a astronom Camille Flammarion.

Artur Kraus byl velký zastánce technického pokroku a všechny novinky chtěl osobně vyzkoušet. Proto o něm někdy lidé mluvili jako o „bláznivém baronovi“. Artur Kraus vlastnil jedny z prvních lyží v Čechách, do Pardubic přivezl první motocykl, první psací stroj a pokusil se postavit dokonce i letoun poháněný lidskou silou. Navzdory tomu, že jako vzduchoplavec příliš neuspěl, významně podporoval aviatika Jana Kašpara.

V roce 1895 si Artur Kraus pronajal předposlední patro hlásky pardubického zámku, kde prováděl astronomická pozorování a v domě čp. 62 „Na staré poště“ založil v roce 1912 observatoř, která se stala první lidovou hvězdárnou v českých zemích.

Hvězdárna barona Artura Krause se nachází v posledním patře Domu dětí a mládeže Alfa v Pardubicích|foto: Tereza Brázdová

Příručka k pozorování hvězd

Baron Artur Kraus popularizoval astronomii, pořádal pozorování sluneční aktivity a studoval sluneční skvrny. Vlastním nákladem vydal příručku „Hvězdářem snadno a rychle - Létavice a povětroně“. Jeho lidová hvězdárna si získala během 18 let dva tisíce dopisovatelů a měla i bohatou knihovnu.

Po smrti Artura Krause v roce 1930 nabídla rodina hvězdárnu k veřejnému užívání, tehdejší zastupitelé města ale neměli snahu observatoř zachovat, a tak její provoz ukončili. Slavná astronomická tradice začala znovu ožívat v 50. letech 20. století, kdy v Pardubicích postupně vznikaly zájmové kroužky a kluby.

Jméno barona Artura Krause nese nejen hvězdárna, ale i planetka 7171 Arthurkraus (1988 AT1). Tu v lednu 1988 objevil Antonín Mrkos na hvězdárně Kleť.