Pardubický Samet

Pardubické disidenty 17. listopad překvapil

Velké změny očekávali. Ale domnívali se, že to "něco" přijde až 10. prosince na výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv.  Hromadné sdělovací prostředky o zásahu na Národní třídě mlčely, nebo vysílaly lživé informace. O brutalitě tohoto zásahu se lidé dozvídali především od očitých svědků a později  také z videozáznamu, který se v kopiích bleskově šířil. 

Dvě takové videokazety dostala hned v úterý i pardubická disidentka Jarmila Stibicová. Jednu zanesla na sekretariát lidovců a druhou do prodejny Supraphonu ve Smilově ulici. Na obě místa lidé přicházeli a sledovali záznam zásahu na obrazovkách, které byly otočeny do ulice.  

Lidé se v Pardubicích scházeli k demonstracím před divadlem, na jehož schodech se střídali řečníci. Všechny demonstrace moderoval tou dobou pardubický herec Vladimír Čech. 

Lidský řetěz měl spojit Pardubice s Hradcem Králové

V neděli 3. prosince proběhla mezi největšími východočeskými městy zajímavá akce. Pod vlivem revoluční euforie se měla symbolicky spojit tato dvě věčně soupeřící města. A to ničím menším, než řetězem z lidských rukou.

Pardubický dopravní podnik dal  k dispozici několik autobusů. Bohužel před třiceti lety silně mrzlo a to byl možná hlavní důvod neúspěchu lidského řetězu. Města se nepropojila, přestože přišlo vice než 7 tisíc lidí.

Po revoluci se nejhůř projevily Husákovy děti 

Disidentka Jarmila Stibicová stále sleduje jak politickou scénu, tak běh české společnosti. Ani z jednoho není příliš nadšená. Naději ale vidí v přicházející mladé generaci, která se aktivně zajímá o situaci u nás, stav lidských práv, a která je ochotna pro nápravu věcí něco  dělat. Největším zklamáním je pro ni tzv. generace Husákových  dětí, která si bohužel vzala za základní hodnoty - hodnoty matriální.

Spustit audio

Související

  • Druhá republika ve východních Čechách

    Druhá republika trvala jen 167 dní. Byla o třetinu menší než její předchůdkyně, přišla ale o mnohem víc než o území. 

  • Příběh Larischovy vily

    V Pardubičkách nedaleko Pardubic ji nechal v roce 1885 postavit hrabě Jiří Larisch-Mönnich a místní lidé jí už během stavby začali říkat Zámeček. 

  • Ať žije republika!

    Zpráva o vzniku samostatné Československé republiky vzbudila v mnoha městech radost a bouřlivé ovace. V některých smutek, zmatek a odpor.