Písečná kdysi patřila k průmyslovým centrům údolí Bělé

Písečná na Jesenicku patří k větším vesnicím v údolí řeky Bělé a v minulosti byla také jedním z tamních průmyslových center. Najdeme zde však i pozoruhodné památky, které rozhodně stojí za návštěvu.

Hledáme-li vesnici Písečná na starých mapách, je nutné slovy klasika říci: „Je to marný, je to marný, je to marný.“ Do roku 1948 se totiž vesnice jmenovala Sandhýbl, nebo spíše německy Sandhübel. V překladu to znamená „písečný vrch“ nebo „písečný kopec“ a dokládá to skutečnost, že přesypy písku zde existovaly již odpradávna.

Také historie Písečné je letitá, byť poněkud nejistá. K roku 1284 je v údolí Bělé uváděna existence rozsáhlé vesnice Waltersdorf. Měla zasahovat i do oblasti Písečné. Další vesnice, která už dnes neexistuje, nese jméno Wüstekirche – Pustý Kostel a je jmenována v roce 1373. Obě historické obce zanikly na počátku 15. století. Sto let na to je zde vysazena nová osada. Ta už nese jméno Sandhübel.

Řeka Bělá v Písečné dodávala pohonnou sílu zdejším podnikům

Vesnice poměrně rychle rostla. Kromě zemědělství se zdejší obyvatelé věnovali také těžbě písku, řemeslům, tkalcovství a přadláctví. Průmyslová tradice zdejší oblasti koneckonců sahá až do 14. století, kdy zde byly uváděny doly na zlato a železnou rudu a také hamry na její zpracování. Tomu napomáhala i voda řeky Bělé, která byla dobrým zdrojem energie k jejich pohonu. Stejná síla zde poháněla pilu, mlýn a buchar.

Vrchností byla pro místní sedláky biskupská správa v nedalekém Jeseníku. Z jejího rozhodnutí byl už v roce 1583 zrušen vrchnostenský statek na soutoku potoka Chebzí a Bělé po proudu řeky od vesnice a vznikla zde osada Studený Zejf. Jméno obce nám potvrzuje důlní minulost osady. Kousek výše proti proudu potoka Chebzí pak v 18. století vzniká na vrchnostenských pastvinách další osada dnešní Písečné nesoucí stejné jméno jako potok, který jí protéká.

Sandhübel jako největší vesnice v okolí

Po třicetileté válce už byla Sandhübel jednou z největších vesnic v okolí. Bylo to i díky farnosti, která navazovala na tradici vztahující se k prastaré kapli, která zde stála už ve 14. století. Současný kostel sv. Jana Křtitele dominující svou polohou na pahorku nad řekou celé obci byl postaven na místě starého kostela v roce 1753 v barokním slohu. Chvíli po jeho dokončení, v roce 1782 vznikla v Písečné i první škola. O 90 let později byla postavena nová školní budova u schodiště ke kostelu. V roce 1883 byla škola přemístěna do budovy nynějšího obecního úřadu. Provizorium bylo vyřešeno definitivně dokončením nové školní budovy v roce 1898, která funguje doposud.

Stará pískovna se proměnila na moderní rekreační areál

V 19. a v první polovině 20. století byla Písečná hlavně centrem kamenického a lomařského průmyslu, fungovalo tu hned několik firem. Na řece existovala továrna na lepenku a celulózka. Na severním okraji obce se těžil ve velkém písek a štěrk, zejména ve 30. letech, a od roku 1927 měla obec v provozu i moderní elektrárnu a teplárnu.

Mnoho ze zdejších provozů zaniklo po odsunu původních obyvatel vesnice. Přesto se tu dochovaly některé průmyslové podniky a na starou tradici navazují dodnes. Až do roku 1981 přetrvala těžba písku. Po jejím uzavření se lom zalil vodou a dnes slouží jako rekreační středisko a soukromý rybářský revír.

Pomník patrně prvního padlého vojáka v prusko- rakouské válce roku 1866

Kromě kostela má vesnice i další zajímavé památky. K těm přírodním patří rozhodně nedaleké jeskyně Na špičáku a také méně známé skalní město nad nimi. Pozoruhodná je i pamětní deska uherskému trubači, který je pohřben na zdejším hřbitově a byl patrně první obětí prusko-rakouské války roku 1866

autor: kbz
Spustit audio