Pivoňské hory ukrývají zříceninu hradu Herštejn i pramen řeky Radbuzy

I když jistou spojitost se zrzavým nápojem je nutné zmínit. Řeka Radbuza pramení v Pivoňských horách a pak dál putuje krajinou západních Čech, až se v Plzni právě pod plzeňským pivovarem stane společně s řekou Mží Berounkou. Dlužno dodat, že na začátku svojí cesty, tedy u pramene, je voda Radbuzy pitná a velice chutná.

Kde se tedy vzal název Pivoň a Pivoňské hory? Jeho původ nemá nic společného s pivem, ale s říší květin, konkrétně pivoňkou. I místní obec se prý dříve jmenovala Pivoňka, hory by se tedy správně měly jmenovat Pivoňkové. Obcí Pivoní protéká také Pivoňský potok.

Kromě krásně čistého pramene Radbuzy i okolní přírody můžete u Pivoně navštívit i přírodní rezervaci. Jmenuje se stejně jako zřícenina středověkého hradu Starý Herštejn. První zmínky o hradu pocházejí ze 13. století. Byl to strážný pohraniční hrad, o kterém jsou nejstarší záznamy už z roku 1272.

Hrad měl původně chránit Řezenskou obchodní stezku, ale postupně se na něm vystřídalo několik majitelů včetně loupeživého rytíře Zdeňka Dobrohosta z Ronšperka. Hrad byl dvakrát obléhán a úspěšně dobyt. Poprvé během husitských válek a podruhé, kdy byl definitivně pobořen, v roce 1510. V 17. století se okolí zříceniny stalo vyhledávaným cílem italských hledačů drahokamů.

U pramene je i přístřešek|foto: Pavel Halla

Vzácné kameny byste dnes hledali marně, hrad ale dává živiny okolní přírodě. Odborně řečeno, rozpadající se hrad vytvořil unikátní ekosystém. Z rostlin stojí za zmínku například omněj vlčí mor, mimochodem jedna z nejedovatějších rostlin u nás. S pramenem Radbuzy, který je na západní straně Pivoňských hor, se ale naštěstí nesetká, takže se i vy můžete s klidem a důvěrou v čistou přírodu napít.