Po 15 letech skončil epigrafický průzkum jeskyně Na Špičáku. Badatelé objevili 4000 maleb a nápisů

Skupina vědců strávila v jeskyni Na Špičáku za posledních 15 let stovky hodin. „V rámci té dokumentace se dokumentovaly stěny ve všech výškových úrovních, to znamená, že se tady přistavoval žebřík, v některých místech se dokonce slaňovalo. To všechno bylo potřeba pro dokumentaci, i toho prostoru přímo nad jeskyní v místě historického vstupu,“ říká speleoantropolog Petr Jenč.

Společně s týmem, který Jenč od počátku vede, míříme do podzemí. Během epigrafického průzkumu tu objevili na 4 tisíce nápisů. „Člověk do podzemí pronikl někdy ve 14. až v první půli 15. století,“ upřesňuje Petr Jenč.

Staleté nápisy v jeskyni Na Špičáku|foto: Andrea Švubová

Pro zdejší jeskyně jsou typické srdcové profily chodeb a ty vědci v posledních letech prolezli skrz naskrz, nevynechali žádnou skulinu. Právě stojíme u jedné z těchto chodeb. Nic pro klaustrofobiky. Evelyna Vozábalová, vedoucí správy jeskyně, nám svítí do tmavé chodby. „Tady je taková psí výška, tady se ještě dá s pokrčenými koleny projít, ale dál už se musí zalehnout a pokračovat po břiše vpřed,“ komentuje. „Někdy to znamenalo i plazit se bahnem, kde ještě byla voda,“ dodává Jenč.

„Máme tady jednu malou chodbu, která je opravdu nabitá epigrafy 16. a 17. století. Říkáme jí Samuelova chodba, protože tam je jediné, nejstarší rozluštěné jméno v jeskyni – Samuel Baxor, 1571,“ popisuje speleoantropolog.

Zhruba před pěti lety se v jeskyni podařilo restaurátorům zachránit vzácnou renesanční malbu, adoraci kříže. Vedoucí správy Evelyna Vozábalová doufá, že se časem podaří zachránit i další cenné epigrafy. Zdejším klimatem totiž velmi trpí.