Pod kostelem v Křtinách na Blanensku mají kostnici. Sto let o ní nikdo nevěděl
Barokní Kostel Jména Panny Marie v Křtinách je slavným poutním místem i architektonickým skvostem z první poloviny 18. století. Vznikl podle návrhu legendárního architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Teprve před čtvrt stoletím ale místní zjistili, že se pod podlahou chrámu ukrývá kostnice s ostatky bezmála tisíce lidí.
Dnes je kostnice přístupná speciálním vchodem z boku rozsáhlé stavby. Ve stropu je vidět otvor, kterým by se dalo teoreticky dostat přímo do chrámu. „Museli bychom ale mít sílu vyrazit jeho dlažbu. Tu kdysi nechal položit majitel panství kníže Lichtenstein a dlažba přikryla úplně všechno, včetně vchodu do kostnice. Někdy je podezřívám, že to bylo z nedbalosti. Ale možná k tomu měli naopak nějaký důvod, který ale nejspíš nikdy nezjistíme,“ prozrazuje místní farář Jan Peňáz.
Ostatky v křtinské kostnici jsou roztříděné podle druhů kostí a jsou úhledně seskládané ve výklencích, které vznikly až na počátku tohoto tisíciletí. V jedné kóji jsou lebky, v další třeba stehenní kosti.
„Návštěvníci se často ptají, jestli nejsou vystavené lebky nějaké malé. A opravdu se to tak zdá. Má to dva důvody. První je optický, protože lebky bez kůže, svalů a vlasů se zdají menší než hlavy skutečné. Zároveň je ale fakt, že lidé bývali dříve drobnější. Podle antropologického zkoumání jsou zde pochovaní lidé, kteří byli o přibližně deset centimetrů nižší než současníci,“ vysvětluje Jan Peňáz.
Největší pozornosti příchozích se těší šest lebek pomalovaných vavřínovým věncem a písmenem tau. Úhledně upravený prostor kostnice neslouží jen pro návštěvy turistů, v kostnici se nachází také oltář a několik dřevěných lavic. „Scházíme se tady na mších, hlavně na dušičky,“ říká farář.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Netuka: 20 pilulek pro longevity? Mozku pomáhají základní věci: spánek, sport, učení i sociální interakce
-
Slovensko-maďarské vztahy jsou tak špatné, že se už mohou jen zlepšovat, říká hungarista Blažek
-
Čas pro sebe naráží na předsudky. Koníčky jsou ale investice do vztahu i sebe sama, míní psycholog
-
Doba u obrazovek se propisuje do vývoje mozku. Více než pět hodin ho ničí, upozorňuje Komárek






