Pomlázka, šmerkust, mrskut
Velikonoce jsou svátky, které prostě nutně potřebujeme. Do těchto jarních dní, kterým jako by pořád něco chybělo, musí něco vstoupit. Ani nezáleží na tom, jestli se na Velikonoce díváme v kontextu křesťanském, nebo prostě lidovém, světském. Takovým hlavním smyslem Velikonoc je, že do světa přichází nový život, nová síla.
Je to pěkně vyjádřeno v lidovém zvyku, kterému se v Čechách říká pomlázka a tady na Moravě třeba mrskut nebo šmigrust. Ve slově pomlázka zní tentýž kořen, který je ve slově mladý – to, že jsou dívky a ženy takto na Velikonoční pondělí symbolicky bité svazkem čerstvých vrbových prutů, má být zárukou jejich omlazení, oživení, ozdravení. Ať tomu věříme, nebo ne, zvyk je to u nás podivuhodně oblíbený – jenom občas zaslechnu nějaké cizince, často anglofonní či germanofonní, jak se nad tím pozastavují a považují pomlázku neboli mrskut za nějaký druh násilí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
