Pomlázka, šmerkust, mrskut
Velikonoce jsou svátky, které prostě nutně potřebujeme. Do těchto jarních dní, kterým jako by pořád něco chybělo, musí něco vstoupit. Ani nezáleží na tom, jestli se na Velikonoce díváme v kontextu křesťanském, nebo prostě lidovém, světském. Takovým hlavním smyslem Velikonoc je, že do světa přichází nový život, nová síla.
Je to pěkně vyjádřeno v lidovém zvyku, kterému se v Čechách říká pomlázka a tady na Moravě třeba mrskut nebo šmigrust. Ve slově pomlázka zní tentýž kořen, který je ve slově mladý – to, že jsou dívky a ženy takto na Velikonoční pondělí symbolicky bité svazkem čerstvých vrbových prutů, má být zárukou jejich omlazení, oživení, ozdravení. Ať tomu věříme, nebo ne, zvyk je to u nás podivuhodně oblíbený – jenom občas zaslechnu nějaké cizince, často anglofonní či germanofonní, jak se nad tím pozastavují a považují pomlázku neboli mrskut za nějaký druh násilí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka