Poutní areál v Jaroměřicích je národní kulturní památkou. Připomíná jeruzalémskou Golgotu

Barokní areál v Jaroměřicích vznikal od začátku 18. století. V Česku ojedinělé místo připomíná svým rozvržením jeruzalémskou Golgotu v Palestině. Základní kámen kostela Povýšení sv. Kříže byl položen 4. května 1712. Projekt se přisuzuje slavnému baroknímu architektu Santinimu, jeho autorství ale nebylo spolehlivě prokázáno.

Hned na to se začalo stavět nádvoří. Na jeho hlavním vchodu najdete výjev Ejhle člověk a po stranách dvě věžičky se zvony. Uprostřed vyrostly kaple Božího hrobu, hrobu Panny Marie a tzv. kámen pomazání. Je to vlastně zajímavá rarita: hřbitov s hrobem Krista a Panny Marie.

Po stranách kostela stojí sochy čtyř evangelistů. A na průčelí kostela visí tři kamenné erby: Františka Michala Šubíře z Chobyně, jeho manželky a největší erb se slovy z buly papeže Klimenta XI. o výsadách kostela stejných jako v římské kapli od Sancta Sanctorum.

Pod Božím hrobem vznikla ještě podzemní kaple Betlémská se třemi skulpturami. Narození Páně (klanění andělů), klanění pastýřů a klanění Tří králů budí stále zájem umělců, považují se za dílo slavného Brauna nebo jeho žáků.

Dále byla zbudována kaple Getsemanská se zvláštní omítkou. Jsou zde mimo jiné dva plastické reliéfy Krista a apoštolů na hoře Olivetské.

Pod oltářem je reliéfní vyobrazení očistce|foto: Šárka Kuchtová

Mezi další dvě významné kalvárské stavby patří fara a Loretánská kaple, které stojí za hranicí poutního areálu. Základní kámen fary byl položen 24. 5. 1730. V roce 1742 k ní přibyla Loretánská kaple Panny Marie Ustavičné Pomoci s vlastní Loretou po straně. Nachází se ve třetím křídle směřujícím ke kostelu. Pod Loretánskou kaplí sídlí hrobka, kde byli pohřbíváni kalvárští duchovní a případně další obyvatelé fary.