Pravidelné vyzvánění zvonu v Droždíně nově upozorní na poledne a klekání

„Když jsem byl kluk, tak jsem se díval, jak pan Pečínka zvonil tím stejným zvonem. Zvonil tak, jak teď zvoním já. Líbilo se mi to,“ říká dlouholetý droždínský zvoník Karel Šiška. Zkušenosti se vyzváněním nabíral i v nedaleké bazilice na Svatém Kopečku. Tady v Droždíně není ani kostel ani kaplička. A nevadí mu, že chodí zvonit do věže místní hasičské zbrojnice. „Mně je to jedno odkud zvoním, hlavně že zvoním a že pro ty lidi, kteří zemřou, můžu něco udělat naposled. Žiju tady s nimi osmdesát pět let, tak pro ně můžu udělat to poslední,“ říká Šiška.

Ne každý z pozůstalých si ale přeje zvonit umíráček. „Jednou jsem zazvonil a neřekli mi to. Byl jsem napomenut, že dělám něco, co po mně nikdo nechce. Kdo mi řekne ať zazvoním, tak já rád zazvoním,“ dodává zvoník.

Předseda komise městské části Rostislav Hainc má ale se zvonem odvážnější plány. „Rádi bychom ho ještě zelektrifikovali tak, aby ruční pohon zůstal zachovaný. Chtěli bychom oživit duch návsi Droždína, že by to lidem hlásilo, že je dvanáct hodin a třeba večer že je šest hodin,“ říká Hainc.

To se ale nelíbí některým lidem v blízkosti hasičské zbrojnice, třeba Janu Kubáčkovi.„Domluvili jsme se s předsedou, že to vyzkouší a my podle toho řekneme názor,“ říká Kubáček. Rostislav Hainc slibuje, že bude jednat se všemi stěžovateli. „Zavoláme je sem, aby slyšeli zvonění, jaké je teď a takové, jaké by bylo s tou automatikou,“ uzavírá Hainc.

Kromě umíráčku by se tak mohl zvon v Droždíně už elektrifikovaný ozývat podle komise místní části pravidelně v poledne a v 18 hodin už během tohoto roku.