Pražské Centrum Romů a Sintů bude mít hlavně vzdělávací funkci. První návštěvníky přivítá v roce 2024
V Dejvicích vzniká centrum Romů a Sintů, které naváže na výsledky práce Muzea romské kultury v Brně jak v oblasti vědy a výzkumu romských dějin, tak na poli živé kultury. Věnovat se také bude aktuálním společenským tématům jako je současné postavení Romů a Sintů, nebo vývoj vztahů romské a majoritní společnosti.
V Národní technické knihovně v pražských Dejvicích byla během října a listopadu k vidění výstava ‘…lepší architektura i život’, která přiblížila minulost i budoucnost funkcionalistické vily v nedaleké Velvarské ulici. V té postupně vzniká nová pobočka Muzea romské kultury, Centrum Romů a Sintů v Praze.
Poslední den výstavy proběhla v Národní technické knihovně také doprovodná přednáška historičky Petry Svobodové. Budoucí pražské sídlo muzea je podle ní v dobrém stavu.
„Vila je zachovaná velmi intaktně, což je spíše výjimka než pravidlo. I když se nejednalo o kulturní památku, dochovala se řada původních prvků - parkety, dveře, okna a opravdu velkorysý soubor vestavěného nábytku.”
Vilu ve Velvarské ulici si nechala v roce 1937 postavit významná židovská podnikatelská rodina Perutzů. Za 2. světové války jim byla odebrána. Po skončení války vrácena zpět a v roce 1961 znárodněna. Po roce 1989 zůstala ještě na dlouhou dobu v rukou státu a v roce 2019 ji pak dostalo do správy Muzeum romské kultury. Více jeho ředitelka Jana Horváthová:
„Velmi dlouho se nám nedařilo najít vhodnou budovu. V Praze najít budovu není jednoduché. Nakonec díky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se nám to asi po roce a půl hledání podařilo.”
Protože dejvická vila bude kromě výstav provozovat také vzdělávací programy, bude muset ještě před otevřením projít několika stavebními úpravami. Popisuje Petra Svobodová:
„Vila projde celkovou rekonstrukcí, i když je důležité poznamenat, že je ve velmi dobrém stavebně technickém stavu. Není jí ještě ani sto let. Významnou stavební intervencí, kterou tam chceme přidat, bude přístavba v objemu zhruba jedné školní třídy určena právě pro edukační aktivity.”
A jak bude Centrum Romů a Sintů v Praze spolupracovat s dalšími pobočkami Muzea romské kultury?
„Hlavním tématem pražské pobočky je holokaust Romů. Centrum má být napojen na památník holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Pokud budou pořádány celodenní exkurze a výlety školou povinných dětí a mládeže, měli by za jeden den absolvovat Lety a Prahu a obě místa se budou doplňovat. Samozřejmě že nebudeme na těchto místech poskytovat stejnou expozici či program, naopak.”
„Pražské pobočka vzniká zejména z přání přeživších vězňů z Let u Písku, resp. jejich potomků. Oni v Letech nechtěli nic monstrózního. Žádali důstojnou připomínku a uctění obětí. Proto tam počítáme spíše s malou návštěvnickou budovou a ne s rozsáhlou expozicí. Přeživší si nicméně přáli mít v hlavním městě zařízení, které zejména pro zahraniční turisty, i pro naši veřejnost poskytne důležité informace o holokaustu Romů.”
Centrum Romů a Sintů v Praze se veřejnosti pravděpodobně otevře v roce 2024.
Související
-
Muzeum romské kultury: Centrum Romů a Sintů v Praze
Muzeu romské kultury, jeho aktivitám, úspěchům, cílům i dalším plánům je věnován pětidílný cyklus Mozaiky.
-
Centrum Romů a Sintů v Praze bude sídlit ve vile po prvorepublikovém židovském podnikateli
V Dejvicích vzniká Centrum Romů a Sintů v Praze, které bude provozovat Muzeum romské kultury. Osudy budovy, ve které nové centrum vznikne, jsou pozoruhodné.
-
Základním kompozičním prvkem budoucího Památníku Romů a Sintů v Letech u Písku je les
Jak bude vypadat Památník Romů a Sintů v Letech u Písku – o tom rozhodovala krajinářsko-architektonická soutěž, jejíž výsledky vyhlásilo tento týden Muzeum romské kultury.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
