Při dešti zavřeno. Do znojemské Rotundy svaté Kateřiny můžete jen za hezkého počasí

7. červen 2016
Česko – země neznámá

Přibližně v polovině 11. století se přemyslovský hrad v jihomoravském Znojmě rozrostl o rotundu, která dnes nese jméno svaté Kateřiny. Před tisíci lety určitě nikdo netušil, jak velké pozornosti se tato stavba bude jednou těšit.

„Až do roku 1226 sloužila rotunda jako velkofarní kostel pro celé město. K různým církevním účelům pak byla využívána až do roku 1555, kdy ji koupilo město, a rotunda byla odsvěcena. Využívala se pak různě, mimo jiné jako sklad dřeva, košíkářská dílna, tančírna a dokonce tu jeden čas byli chováni vepři,“ popisuje kurátor Jihomoravského muzea ve Znojmě Jiří Mačuda. Stavba tak trpěla a hlavně výmalba ve spodní části byla značně poškozena.

Dnes se naopak rotunda svaté Kateřiny těší velké péči, je Národní kulturní památkou a dovnitř smí turisté, jen pokud nenaruší pečlivě střežené klima vnitřních prostor historické stavby.

„Za deště anebo i po dešti hrozí, že by příchozí návštěvníci mohli zvýšit vlhkost vnitřních prostor a na starých freskách by mohla voda kondenzovat. A to by bylo pro unikátní výmalby nebezpečné. Vlhkost proto monitorujeme dálkovým systémem, který je napojen přímo na laboratoře muzea. Pokud jsou překročeny nastavené limity, kaple zůstává uzavřena,“ vysvětluje Jiří Mačuda.

Rotunda je přístupná jen za příhodného klimatu

Rotunda svaté Kateřiny je výjimečná nejenom svým stářím, ale také zmíněnou výmalbou, která zdobí celý rozsáhlý vnitřní prostor. „Velmi zajímavý je první pás maleb, který zobrazuje 19 přemyslovských panovníků. Nejkrásnější, nejmytičtější a nejpoetičtější je pás, ve kterém je zvěčněno i povolání Přemysla Oráče na knížecí stolec kněžnou Libuší. Tento obraz se líbí hlavně dětem, protože je na něm i spousta zvířat,“ dodává kurátor.

autor: hon
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.