Příběhy deseti statečných. O knize Gottwaldovy oprátky s publicistou Luďkem Navarou

V roce 2009 založil Navara s Kasáčkem také Občanské sdružení Paměť, které pečlivě mapuje komunistickou totalitu na území Jihomoravského kraje.

Poselství budoucím generacím

„Zjistili jsme, že příběhy odbojářů, kteří byli popraveni, v nějakém souborném útvaru vlastně chybí,“ uvádí Luděk Navara. V rozhovoru pro pořad Zelný rynk představuje nově vydanou publikaci Gottwaldovy oprátky. Ta pojednává o tragickém osudu deseti účastníků protinacistického a protikomunistického odboje, kteří byli popraveni na nádvoří bývalé brněnské věznice.

Čtěte také

Historik Navara: S minulostí jsme se dodnes nevyrovnali. Komunistický režim byl dost chytrý

„Schopnost popírat stíny minulosti a devalvovat oběti statečných odbojářů dosahuje často zvláštního nevkusu. Proto je důležité, aby se historické události uváděly v patřičném dobovém a místním kontextu a formou, která i generaci, jež měla to štěstí, že socialistickou každodennost nezažila, srozumitelným způsobem představí režim v jeho ideologičnosti, surovosti a nezákonnosti,“ uvádí ve svém úvodu ke knize historik Jan Kalous.

Deset statečných

Od 25. února 1948, kdy byl v poválečném Československu nastolen komunistický režim, do 30. srpna 1952 bylo za svoji účast v protikomunistickém odboji popraveno v brněnské věznici na Cejlu deset mužů: bratři Karel a Antonín Daňkovi, František Dvořák, Jaromír Vrba, Rudolf Pohl, Jan Křižan, František Boháč, Petr Křivka, Bohumil Sixta a Leopold Doležal. Většina z nich se již během druhé světové války zúčastnila protinacistického odboje.

Čtěte také

Někdo musel něco dělat. Příběh protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů (1. část)

Příběh bratrů Daňkových může mnohým evokovat příběh bratrů Ctirada a Josefa Mašínových, ovšem s tím rozdílem, že je prost jakýchkoliv kontroverzí a končí tragicky. „Bratři Daňkovi nepatřili k tak ostře sledovaným lidem, jako byli synové generála Mašína. Byli to nicméně lidé velmi odvážní, bývalí partyzáni, kteří prokázali odvahu už za války. A už z tohoto prostého důvodu museli být pro nový režim nepohodlní,“ uvádí Navara.

Mimořádně zajímavý je také příběh Jana Křižana, jehož syn Jiří se později stal signatářem Charty 77 a uznávaným filmovým scénáristou. Jiří Křižan zemřel v roce 2010, a tak se autorům publikace s ním a jeho příbuznými podařilo ještě navázat kontakt. „Přiznám se, že jsem s ním jednou mluvil, a to pouze telefonicky. Ale měli jsme velké štěstí, že jsme se potkali s jeho bratrem. Ten sice žije v Německu, ale jezdí často do Česka,“ vzpomíná Navara.

Publikace Gottwaldovy oprátky obsahuje také řadu zajímavých dobových dokumentů a fotografií.