Příroda zapletla v ústeckém Vaňově kamenný cop. Unikátní skála má jméno Vrkoč
Matka příroda umí nejrůznější kouzla. A i při zachování všech fyzikálních zákonů občas stvoří něco mimořádného. Takovým jevem je například skála na území ústecké městské části Vaňov. Vějířovitě uspořádanými čedičovými sloupci si vysloužila název Vrkoč. A také ochranu. Od roku 1966 je Vrkoč národní přírodní památkou.
Když bychom chtěli znát původ vzniku Vrkoče, museli bychom se vrátit o pár milionů let zpátky – až do období miocénu. Žhavé magma se prodralo křídovými pískovci a na povrchu se rozlilo do tzv. příkrovu. Jak žhavá tavenina chladla, vytvářely se pěti až šestiboké sloupce s průměrem do 20 centimetrů. A protože tu působil tlak a chladnutí jak z boku tak svrchu, došlo ke vzácně se vyskytující deformaci. Sloupce utuhly do tvaru obráceného vějíře.
V polovině 19. století byla při stavbě železniční tratě spojující německé Drážďany a Ústí nad Labem s Prahou velká část skály odtěžena. Z druhé strany ukusoval čedič kamenolom. Právě odtud pocházela původní dlažba dnešního ústeckého Mírového náměstí.
O to, aby nakonec skála s ukázkou sloupcovité odlučnosti čediče ve výjimečném tvaru zůstala zachována, se zasloužil geolog Josef Emanuel Hibsch. Dnes je Vrkoč uveden v mnoha světových geologických publikacích.
Další podobný útvar, zvaný Kanón, který se nacházel mezi Krásným Březnem a Neštěmicemi, takové štěstí neměl. V roce 1940, kdy Josef Emanuel Hibsch zemřel, ho kvůli budování silnice odstřelili nacisté.
Vedle geologického unikátu nabízí Vrkoč milovníkům přírody i další vzácnosti. Například tu žije silně ohrožený mlok skvrnitý. A po více než 50 letech se zde znovu potvrdil výskyt rostliny jménem lomikámen trsnatý vlnatý. Jde o vzácnou rostlinu, která se jinak nachází jen v údolí Jizery u Semil.
Pokud se po zelené turistické značce vydáte kolem paty Vrkoče vzhůru, bude vám za výstup navíc odměnou výhled na labský kaňon s romantickou siluetou hradu Střekova.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Zbraně na Ukrajinu jsou jen hromada železa. Potřebují vycvičený personál, říká plukovník Petráš
-
Kauza družstva Sumway: soud trestal jen za podvod s výstavbou seniorského domu Vojnice, padlo odvolání
-
Ve staré Karviné se dobře žilo, spousta lidí by chtěla město zpátky, říká spisovatelka Lednická
-
OVĚŘOVNA: Houbaření od léta jen s povolenkou? Pouze kreativní nesmysl, reagují Piráti