Proč říkáme 'Panna, nebo orel?', když je české mince nemají?
Ustálená rčení neboli frazeologie každého živého jazyka přináší nepřeberné množství informací o historii společenství, které ten konkrétní jazyk užívalo.
Platí to samozřejmě i pro nás Čechy, kteří – navzdory tomu, co o sobě říkáme – jsme opravdu ještě celkem velký národ. Velký národ, to je hodně lidí a také hodně všelijakých rčení a průpovídek.
Jedna z nich je taková řečnická otázka, která zaznívá, když se někdo nemůže rozhodnout a hází si mincí, aby náhoda rozhodla za něj. To známé rčení zní: „Panna, nebo orel?“
Moji studenti, kteří jako všichni ostatní žáci a studenti vynikají schopností klást otázky, které nadlouho zaměstnají jejich učitele, se mě nedávno zeptali na to, proč tedy zrovna „Panna, nebo orel?“ Proč to rčení nezní třeba takto: „Koruna s jedničkou, nebo dvouocasý lev?“
Takové znění by totiž lépe odpovídalo realitě – tedy tomu, co dnes vidíme na jednokorunové minci. Je třeba říct, že házení mincí jako pomůcka při rozhodování je skutečně prastarým zvykem. Doloženo je určitě už ve starém Římě, kde se lidé ptali „Hlava, nebo loď?“. Jedna drobná měděná mince, které Římané říkali assus, mívala totiž na jedné straně vyobrazení hlavy a na druhé byla vyražena příď lodi.
Marii Terezii považovali za pannu
Pokud jde ale o naši „pannu nebo orla“, je to taková malá záhada. Ten orel je pravděpodobně orel rakouský, resp. rakousko-uherský, na kterého byli naši předkové opravdu zvyklí.
Panna byla sice donedávna vyobrazena i na jednokorunové minci, myslím tu mladou ženu, která v pokleku sází lípu, ale to byly koruny československé.
Proto je asi nejpravděpodobnější, že rčení „panna, nebo orel?“ pochází z doby, kdy se platilo tolary, které nechávala razit rakouská císařovna Marie Terezie.
Tyto stříbrné a poměrně velké tolary z 2. poloviny 18. století, které se jen tak lehce nezakutálely, měly opravdu na jedné straně vyraženého rakouského dvouhlavého orla a na straně druhé portrét panovnice.
Marie Terezie na tom tolaru nevypadá sice úplně mladě, ale čerstvě a energicky působí určitě. Možná proto jí naši předkové, házející mincemi, říkali tak lichotivě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
