Protiatomový kryt v Havířově se změnil v Archu. Muzeum civilní obrany připomíná hrozbu studené války
Určitě pamatujete doby, kdy jsme si nasazovali plynové masky a společně se utíkali schovat do nejbližšího krytu. Dnes si to můžete připomenout, když navštívíte Archu. Šestipodlažní protiatomový kryt byl vybudován v 60. letech 20. století v areálu Dolu Dukla v Havířově. Když opadla hrozba studené války, kryt pustnul. Pak se ale objevila parta nadšenců, kteří jej začali opravovat a zřídili v něm unikátní Muzeum civilní ochrany.
Zvenčí vás vůbec nezaujme. Drobná betonová stavba s dveřmi připomínajícími vjezd do garáže. Dobře ukrytá, nenápadná. Stačí však vstoupit dovnitř a rázem se ocitnete minimálně o čtyřicet let zpátky v minulosti.
Protiatomové kryty byly v bývalém Československu budovány převážně na přelomu 50. a 60. let minulého století jako reakce na studenou válku mezi Sovětským svazem a USA. A stejně tak tomu bylo v Havířově v areálu bývalého Dolu Dukla. Zdejší kryt byl dán do užívání v roce 1962.
Počítalo se, že v případě ohrožení se v této šestipodlažní podzemní budově schovají zaměstnanci Dolu Dukla a přilehlé rozvodny. K dispozici jim byla například ordinace lékaře i s operačním sálem, telefonní ústředna či koupelny. Ačkoli kryt jistě zažil mnoho bezpečnostních cvičení, naštěstí nenastala nikdy potřeba využít jej v ostrém provozu.
Se změnou režimu se změnila i hrozící rizika. Kryt chátral a po uzavření Dolu Dukla v roce 2006 už byl téměř bez údržby. Dokonce hrozilo, že bude zalit betonem. Osud této pozoruhodné podzemní stavby však nebyl lhostejný několika nadšencům, kteří opuštěný a vyklizený kryt začali postupně opravovat.
Sdružili se pod symbolickým názvem Archa Projekt a v duchu tohoto názvu začali postupně do všech šesti podlaží shánět věci, které souvisejí s civilní ochranou a minulým režimem vůbec. Tak, aby kryt mohl být opět alespoň připomínkou Archy, která by mohla zachránit lidské životy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
