První zmínky o voroplavbě na Vltavě jsou datovány do 11. století. Život na voru měl své kouzlo, bývala na něm i kuchyně s ohništěm
Česká politička, která pro své přesvědčení obětovala to nejcennější – vlastní život.
První zmínky o voroplavbě na Vltavě jsou datovány do 11. století. Předpokládá se ale, že se dřevo plavilo po všech u nás tehdy splavných řekách. Voraři od jara do zimy vázali vory z klád a ty pak spojovali do takzvaných pramenů. Plavba končila obvykle v Praze na Výtoni, kde se dřevo „vytínalo“ – platilo se zde za něj clo.
Život na voru měl své kouzlo. Například na něm bývala i kuchyně s ohništěm. Voraři přepravovali také zboží – sůl, tuhu, stavební materiál. Na vory brali i cestující a hokynáře, kteří takto dopravovali do Prahy pečivo, máslo, vejce, drůbež, zeleninu, či masné výrobky.
Zpátky domů se pak voraři vraceli pěšky nebo na kolech, která si přivezli s sebou. Vltavská voroplavba zanikla vinou výstavby přehrad. Poslední vor jel po Vltavě 12. září 1961. V roce 2022 bylo vorařství připsáno na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
