Račte nasednout. V Solvayových lomech vás důlní vláček sveze krásnou přírodou
Hornický skanzen Solvayovy lomy se nachází v Českém krasu nedaleko středočeského Berouna. Svůj název získaly podle Solvayova procesu, kterým se ze solanky a z vápence vyráběl uhličitan sodný. Pro jeho výrobu bylo třeba hledat nová ložiska kvalitního vápence. A našla se mezi obcemi Svatý Jan, Bubovice a Loděnice. V srdci překrásné přírody.
Těžit se začalo v roce 1918. Vápenec se přímo z lomu svážel lanovkou k železniční stanici Loděnice. S těžbou se přestalo v roce 1963 a celý areál postupně zchátral. Díky Společnosti Barbora z něj ale vzniklo muzeum v přírodě. Areálem vede naučná stezka, kterou si můžete projít pěšky, nebo projet důlním vláčkem po úzkorozchodné železnici. Nasednete do malých vagonků a vezete se jako kdysi vápenec.
Celý skanzen tvoří několik objektů - bývalé provozní a technologické budovy a samotná štola. Během otevírací doby se můžete volně procházet po vyznačených stezkách a podle názorných informačních tabulí získat představu o způsobu těžby, dopravy a zpracování vápence.
Nedílnou součástí skanzenu je i trvalá expozice umístěná v budově bývalých kanceláří a skladů. Představuje sbírku vztahující se k těžbě jak lomové, tak i důlní. Kromě drobných exponátů uvidíte i ukázky vozíků a příslušenství původní lanové dráhy, historicky cenné dieselové motory místní elektrárny a část vozů lomové úzkokolejné železnice. Můžete si prohlédnout například historický vozík vyrobený kolem roku 1880, který patří k nejstarším, které v oblasti Českého krasu kdy jezdily.
Pravděpodobně největší zajímavostí je rekonstruovaná polní lomová dráha s rozchodem 600 mm, představující názornou ukázku dopravy suroviny ve výklopných vozících tažených dieselovou lokomotivou.
Návštěvníky vozí po areálu nejčastěji lokomotiva z počátku 60. let. Ostatně depo lokomotiv čeká přímo ve štole. A ta podívaná stojí zato. Nejstarší lokomotiva pochází z roku 1939, a pokud byste jí chtěli nastartovat, připravte si svaly a klasickou „kliku“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
OVĚŘOVNA: Pavel chce zakázat volit starým lidem, lže e-mail. Výrok je ale upravený a vytržený z kontextu
-
Evropa selhává, vzkazuje Maďarsko. Orbánova vláda využije předsednictví EU k prosazení vlastní agendy
-
Ruský styl boje: Moskva přišla v květnu o 1200 vojáků denně, jsou to nejvyšší ztráty během války
-
Prigožinův syn Pavel může dělat v Africe stejnou ‚práci‘ jako otec. Jen nesmí jít proti zájmům Kremlu