Račte si přisednout. V Nymburce můžete odpočívat na lavičce vedle Bohumila Hrabala

Hrabal se s rodiči přistěhoval do Nymburka jako pětiletý v roce 1919 a žil tu až do roku 1947, kdy se odstěhoval do pražské Libně. V místním informačním centru v roce 2012 přemýšleli, jak do města přilákat víc turistů. A objevil se originální nápad. Dřevěná lavička, na které by kolemjdoucí mohli na chvíli posedět přímo vedle Bohumila Hrabala.

Projektu se ujal nymburský sochař a dřevorytec Michal Jára. Dlouho zvažoval, jak Hrabala zvěčnit. Nakonec zvítězila podoba sedícího spisovatele s kloboukem, který naznačuje jeho pozdní věk. Dívá se přímo před sebe, jakoby se v myšlenkách vracel v čase a vzpomínal na roky strávené v milovaném městě.

A nechybí ani kočky, které ho zejména na stará kolena obklopovaly a o které s láskou pečoval. Jednu kočku má na klíně a hladí ji, druhá sedí na opačné straně lavičky a čeká, až si jí mistr všimne.

Pod Hrabalovou pravicí je poskládáno několik knih. Ostatně přímo k Nymburku se váže jeho tvorba z druhé poloviny 70. let – Městečko, kde se zastavil čas, Krasosmutnění, Harlekýnovy miliony a další. Vzpomínky na Nymburk prostupují celou Hrabalovou tvorbou.

Během zimních měsíců se Hrabalova lavička přesouvá do veřejných prostor radnice a prochází krátkou údržbou. S příchodem jara se pak vrátí před historickou budovu. Každý, kdo se na lavičku posadí a nechá se na ní vyfotit, má krásnou renezanční radnici přímo za sebou.