Rašeliniště si na Šumavě bere zpět příroda. Můžete je prozkoumat suchou nohou
I v dobách, kdy byla Šumava rozdělena neprostupnou železnou oponou, se život na obou stranách hranice v lecčems odvíjel stejně. Lidé například ve velkém odvodňovali horské slatě a těžili rašelinu. Postihlo to bažinu Haidfilz na břehu Studené Vltavy i Soumarské rašeliniště na břehu Teplé Vltavy. Do míst zdevastovaných průmyslovou těžbou se ale vrací divočina.
Obě slatě propojuje značená turistická trasa. Je sice se svými 14 kilometry a značným převýšením určená hlavně pro zdatné chodce, ale výšlap po ní stojí zato. Autem se projet nedá, protože většina cesty vede nitrem národního parku.
Na bavorském rašeliništi Haidfilz kulminovala těžba v 60. letech minulého století a v roce 1983 byla vytěžená plocha prohlášena přírodní rezervací. Soumarské rašeliniště si muselo na ochranu počkat déle. Na sedmdesáti hektarech se těžilo až do roku 2000.
V obou případech se ale našlo dost nadšenců, kteří se rozhodli pomoci přírodě k návratu po zmizení těžebních strojů. Zasypali odvodňovací kanály a po mrtvé pustině se zbytky vysušené rašeliny rozházeli semena a sazenice bahenních rostlin. Ve velmi krátké době si příroda vzala vše zpátky. I když je charakter rašelinišť jiný, než byl před zahájením těžby, obě území vypadají, jako by byla taková odjakživa. Nastěhovala se do nich celá řada vzácných živočichů - od šídla rašelinného po tetřívka obecného.
Po obou slatích vedou okružní naučné stezky, které se dají projít samostatně. Jsou osazené dvojjazyčnými informačními panely, částečně vedou po povalových chodnících a každá měří zhruba dva a půl kilometru. Jsou pohodlně schůdné, nelze je ale doporučit pro výlet s kočárkem. Stezka vedoucí napříč Soumarským rašeliništěm je také přes zimu a jaro kvůli tetřívkovi uzavřená. Stezku u Haidmühle si sice můžete projít celoročně, ale vede jen po okrajových částech rašeliniště. Nitro mokřadu Haidfilz je totiž kvůli tetřívkovi nepřístupné permanentně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kutnohorský léčitel netrpěl bludy, tvrdí znalec. ‚Paralelní vesmíry je reálná vědecká hypotéza,‘ řekl
-
Paušální daň je v Česku absurdní, její původní idea se úplně zvrhla, říká sociolog Prokop
-
‚Smrt byla ta nejméně špatná věc.‘ Vězni Asadova režimu popisují mučení, které zažívali za mřížemi
-
S eDoklady do banky nebo na poštu. Letos půjde na elektronickou občanku také odvolit