Řekli mu, že jedou na výlet, v dětském domově zůstal devět let. I proto Lukáš Daniš pracuje ve spolku Děti patří domů

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lukáš Daniš
0:00
/
0:00

Podstatnou část dětství strávil Lukáš Daniš se svými dvěma sourozenci v Dětském domově v Horní Čermné. Přestože se o ně vychovatelé skvěle starali, je přesvědčený, že má každé dítě prožít dětství v rodině, kde ho budou milovat.

On sám měl podle svých slov velké štěstí, protože si našel náhradní rodinu. „Na střední škole jsem potkal kluka, se kterým jsem začal hrát v kapele. Museli jsme hodně zkoušet a jeho rodiče mi dovolili trávit s nimi víkendy,“ vzpomíná Lukáš. Ukázalo se, že jde o rodinu, která už pár dětí přijala. Nejdříve u nich byl v hostitelské a posléze v pěstounské péči.

Dita Vojnarová a Lukáš Daniš

Pracuje jako klíčový pracovník a lektor ve spolku Děti patří domů, který se věnuje provázení pěstounských rodin. Snaží se snížit počet dětí, které vyrůstají v kojeneckých ústavech a dětských domovech. Vlastní zkušenosti se mu hodí: „Děti reagují lépe na toho, kdo si prošel stejnou cestou jako ony. A pěstouni jsou mnohem otevřenější, více se ptají na konkrétní věci a situace,“ konstatuje Lukáš Daniš.

Založil si svou vlastní rodinu, je ženatý, má malou dcerku. Stýká se se svými vlastními i pěstounskými sourozenci. Kontakt s biologickými rodiči udržuje taky, i když by určitě mohl být častější. S mámou se vídá minimálně, s tátou asi dvakrát ročně.

autor: voj
Spustit audio