Rešovské vodopády v kaňonu Nízkého Jeseníku najdete uprostřed divoké neporušené přírody
Příroda v Národní přírodní rezervaci Rešovské vodopády se dochovala ve značně divokém stavu, zejména díky obtížně přístupnému terénu. Kousek od Hané, v místech kde se začínají zvedat kopce Jeseníků, vyhloubila voda říčky Huntavy pod soutokem s Tvrdkovským potokem ve skalách soutěsku.
Nejpohodlnější cesta vede k vodopádům do velmi mírného kopce od Valšova Dolu, osady hanácké vesnice Dlouhá Loučka. Silnice, kterou jezdí jen auta chatařů, lesníků a ochranářů, vede po zelené turistické značce údolím kolem koryta říčky Huntavy. Měří necelých šest kilometrů a je vhodná pro cyklisty. Nejkratší, kilometr a půl dlouhá cesta vás k vodopádům přivede seshora z Rešova po červené značce.
Nejdobrodružnější značená cesta vede soutěskou po kamenech a dostanete se na ni buď po červené od Tvrdkova, nebo po zelené z osady Skály. Kousek nad místem, kde se tyto trasy setkávají, stojí skála, na níž byl ve středověku postaven hrádek Rešov. Poblíž se vypínají vysoké skály, nad jejichž vrcholy krouží sokoli stěhovaví, kteří právě vyvádějí mláďata. Pod skalami leží peří z mrtvých holubů, jimiž dravci hladové potomky krmili.
Národní přírodní rezervace Rešovské vodopády se rozkládá na území přibližně 78 hektarů. Padlé kmeny stromů nechávají správci volně ležet napospas přírodě. „To dřevo je útočištěm hmyzu a doupných ptáků. Na druhou stranu je potřeba dbát na bezpečnost návštěvníků. Lokality jsou kontrolovány a stromy, které by mohly spadnout na stezku, asanovány. Protože je to tady pro hospodářskou činnost nedostupné, dochoval se les v podobě, v jaké je tu už několik staletí. Vidíme tu obrovské jedle, velké smrky, občas buk či javor klen,“ říká Michal Ulrych ze správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.
Můstky jsou už opraveny
Lokální povodeň poškodila několik můstků a schodů, které umožňují návštěvníkům se mezi vodopády projít. Za pomoci koní sem proto bylo dopraveno dřevo a přechody vody a skal jsou dnes už opravené. Přesto je potřeba obzvlášť při cestě shora počítat s překonáváním velkých a kluzkých kamenů.
Zdejší les má pestrou skladbu, roste v něm jedle bělokorá, habr obecný, lípy, javor mléč. Ve starých důlních dílech, která v minulosti vznikla těžbou kovů, se usadili vzácní netopýři. V rezervaci bývá pozorován také čáp černý, jestřáb lesní a výr velký. Můžeme tu vidět i vzácné mechy šikoušek zelený a ježenku Rossatiho.
Dlouhá Loučka, Rešov a Vlašovský Žleb byly centrem turistického ruchu už v 19. století. Kolem roku 1870 tu byla vybudována trať. Kraj, kde se v té době mluvilo německy, navštěvovali hosté z Vídně. Na celé léto sem přijížděly rodiny, ve větších domech bývaly hostinské pokoje. Starou štolu přímo u vodopádů využíval v novodobé historii hostinský, který tu měl kiosek, k chlazení piva.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
