Rumcajsova lavička v Jičíně je turistickým magnetem a unikátem. Najdete ji i v České knize rekordů
Rumcajsova lavička v Jičíně je největší pohádkovou lavičkou v Česku a možná i na světě. Dubové, bohatě řezbované posezení, kde si můžete pohovět, nasvačit se, nebo si vyprávět pohádky, stojí v první třetině Valdštejnovy lipové aleje, která vede z Jičína do Valdic.
Lavička je 3,58 metru dlouhá, vysoká 1,46 metru, váží asi 1,5 tuny a je plná pohádkových příběhů. Připomínají nejen slavnou loupežnickou rodinu, ale jsou i poctou spisovateli Václavu Čtvrtkovi a výtvarníku Radku Pilařovi. Bez nich by v Jičíně Rumcajs nikdy neševcoval a v Řáholci nikdy neloupežničil. A i kdyby díky panu Čtvrtkovi přece jen ševcoval, tak nebýt pana Pilaře, nevypadal by tak, jak vypadá a nejezdili by za ním návštěvníci domácí i zahraniční. Umělec totiž vtiskl loupežnické rodině jedinečnou podobu.
Rumcajsova lavička je nejen originálním dílem, ale i připomínkou pohádkového města, v němž se od roku 1991 každoročně v září koná festival Jičín - město pohádky. Lavička vznikla díky občanské iniciativě, která chtěla pro Jičín hravé odpočinkové místo a rozšíření pohádkových míst.
Díky daru více než tři sta let starého dubového kmene ze zámeckého parku ve Vokšicích, který věnovala rodina Schliků, mohli podle návrhu Štěpánky Novotné začít naplno pracovat řezbáři Luboš Marks a Jan Rampas.
Na Zlaté stezce Českého ráje tak dnes potkáte lavičku v historickém Valdštejnově lipovém stromořadí, kam se z jičínského náměstí dostanete po červené turistické značce. Přijet můžete pohodlně také na kole, a pokud autem zaparkujete až u sportovního areálu nebo u sousedního hotelu Restart, budete to mít k lavičce jen pár kroků. Místo je propojené i autobusovou dopravou, vlak staví ve Valdicích - Sedličkách nebo v Jičíně.
Lavička odkazuje i k Zebínu a Valdštejnské lodžii
Na lavičku zvou Rumcajs, Manka a Cipísek, kteří už tu sedí a těší se na vaši společnost. Pohádkovou a ryze přírodní atmosféru pak odpočinkovému místu dodávají zvířata z Řáholce. Dominantou lavičky je dřevěná zmenšenina kapličky sv. Maří Magdalény z nedalekého vrchu Zebína. V reliéfech objevíte hrad Trosky, Prachovské skály, Valdštejnovo náměstí s Valdickou bránou i Valdštejnskou lodžii. Do dřeva jsou na třech místech vloženy poklady zdejšího kraje, acháty z nedalekých obcí Železnice a Doubravice.
Rumcajsova lavička je podle pelhřimovské agentury Dobrý den, která eviduje rekordy, největší pohádkovou lavičkou v celém Česku. Má i zápis v České knize rekordů.
Čtvrtkova dvoulavička
Ve Valdštejnově lipové aleji, blíž k centru města Jičína, stojí už od roku 2017 pískovcovo-dřevěná Čtvrtkova lavička, kterou vytvořilo Balbineum Jičín. Tvoří ji dvě pětimetrové dubové fošny posazené na pískovcových soklech. Uprostřed pak dominuje z pískovce vytesaný domeček. Po obvodu dvoulavičky je vytesaný text, který symbolizuje těsné spojení Václava Čtvrtka a Radka Pilaře.
Z lavičky je vidět na dům v Revoluční ulici naproti lipové aleji. Právě v něm žil dědeček Václava Čtvrtka, mistr tesařský a později i jičínský starosta Václav Fejfar. Do Jičína za ním a za babičkou jezdíval malý Vašík s maminkou. Pobýval tam i za první světové války, když byl jeho otec na bojišti.
Usednout tedy můžete na dvě pohádkové lavičky, ale těch odpočinkových je v bezmála dvoukilometrovém historickém stromořadí z Jičína do Valdic samozřejmě daleko víc. Jsou sice obyčejné, ale i na nich se dá snít, i na nich se pod klenbou letitých lip dají vyprávět pohádky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
