S rozvojem turistiky bylo potřeba v Krkonošském národním parku určit jasná pravidla
Krkonošský národní park byl vyhlášen 17. května 1963. Stal se tak prvním územím s nejvyšším stupněm ochrany v Česku.
Lesníci a milovníci přírody se o krkonošskou krajinu starali mnoho let, ale s rozvojem turistiky bylo potřeba určit jasná pravidla pro ochranu vzácných druhů zvířat a rostlin.
Mezi reprezentanty flóry a fauny KRNAPu patří například pavouk slíďák ostnonohý, plž vrkoč severní nebo ostružník moruška. Symbolem Krkonošského národního parku je modrý květ hořce, který je i dominantou jeho znaku.
Prvním ředitelem Správy Krkonošského národního parku byl Miroslav Klapka. V 50. letech původně pracoval jako horník v uhelném dole v Radvanicích, ale přes různé spolky o sobě dával vědět jako zapálený ochránce přírody.
Po založení parku se mu podařilo vybudovat dobře fungující instituci, která měla sedm desítek zaměstnanců a mohla se pochlubit prvními výsledky ochranářské a výchovné práce. Dnes má Krkonošský národní park rozlohu 363 km2 a klidová území, ve kterých se smí turisté pohybovat pouze po vyznačených cestách, zabírají zhruba 22 procent území parku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
