Samson Lenk: Poslední dobou poslouchám nejradši ticho, lépe se dostavuje nápad
Samson Lenk i v době koronavirové natočil novou desku. „Nabouralo mě čelně prase a přestal mi fungovat levý prostředníček. Když jsem se z toho dostal, měl jsem nastřádáno a všechno jsem natočil.“
Osobitý folkový a trampský zpěvák, celým jménem Jaroslav Samson Lenk, se na nové desce rozkročil přes mnoho žánrů. „Ta deska je naprosto jiná, přes vesnický bigbít, sladkou píseň italského typu až po šanson,“ vyjmenovává. Písniček s klavírním doprovodem má přitom schovaných víc, ale lidé podle něj nemají rádi, když už si některého interpreta zaškatulkují, aby vybočoval. „Ale deska by měla být pestrá, aby se nenudili. Ta deska se jmenuje Srdcem a písničky jsem seřadil tak, jak jsem cítil, že k sobě patří.“
Co se stane hitem, se ovlivnit nedá
S kapelou Hop Trop mají na pět set písní, jeden z největších hitů jsou Tři kříže. „Ale určit hit je strašně těžké. Něco se líbí mně, ale pak to pár lidem pustíš a ty to vůbec neosloví. Je to jak s dětma a moc se to ovlivnit nedá.“
Samson Lenk má tři děti. Zdědily po něm talent? „Anička hraje na flétnu, ale hlas neudrží, nejstarší syn hrával na mandolínovou kytaru, ale nedělá to. A ten nejmladší, když vidí, co je to za řeholi, tak se tomu spíš vyhýbá. Ale když začne zpívat, zní to spíš operně.“
Od trampských kapel k sólistovi
Po vojně založil skupinu Máci, pak hrál a stále hraje se skupinou Hop Trop a od roku 1993 má i svoji vlastní skupinu Samson a jeho parta. V roce 2006 byl vyhlášen Rytířem folku. „Moderní trampskou písničku určili Ryvolové a ti to měli nažitý, psali z jiné podstaty, než se píše dneska. A ta naše parta už taky pomalu odchází. Je tu ještě Jarek Nohavica, Karel Plíhal, Roman Horký, Slávek Janoušek, Vlasta Rédl a naštěstí i další.“
Protože už v podstatě dnes nejsou žádná pravidla, na jeho nové desce najdete i bigbít. „Já jsem byl ale vždycky vlastně trochu sólista. Když se hraje s kapelou, tak se hraje to, co kapela umí. Na sólo vystoupení většinou nemám nic připravené, reaguju na publikum. Tam, kde chtějí starší věci, dám starší, kdo chce novější, dám novější. Ta svoboda, která u toho je, není u kapely možná.“
Americká country muzika
Jeho nejstarší syn žil dvacet let v Americe, zamiloval se do pěveckého stylu Dariuse Ruckera a Samson Lenk jeho vkus chválí: „U nás se tomu často říká jižanský rock, v Americe ale ten pojem nikdo nezná, u nich je to country southern style. Místy to je až ‚popina‘, pak zase folk. Například Alana Jacksona poslouchat nemusím, tam je daný styl, kudy se hudba bude ubírat.“
Doma si rád pustí i vážnou hudbu, třeba Prokofjeva, Čajkovského nebo Dvořáka, který je podle něj nedoceněný. „A s chutí si pustím jihočeské Babouky, nejstarší českou dechovku. To má všechno, co má mít. Ale poslední dobou poslouchám nejradši ticho, když je kravál, tak se soustředíš na to okolo. Když je ticho, lépe se dostavuje nápad.“
Jaký hudební styl nemá rád? Co říká na různé úpravy jejich hitu Tři kříže v různých modifikacích na YouTube? Dozvíte se v rozhovoru u Xavera.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.