Skryjská jezírka v křivoklátských lesích tvoří malebná zákoutí. Propojením vody a vulkanických skal
Skryjská jezírka jsou vyhledávanou lokalitou v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko na samotné hranici Středočeského kraje nedaleko obce Skryje. Zážitkem je už samotná cesta k nim. Vede údolím Zbirožského potoka, které je plné krásných listnatých stromů, až ke skalní průrvě, kolem níž si potok musel proklestit cestu a vytvořil tak nezapomenutelná zákoutí. V průzračně čisté vodě navíc žijí raci a mnoho dalších vodních živočichů.
Cestou budete míjet také kamenná moře, kde je možné zahlédnout mloky. Celá oblast přírodní rezervace je navíc bohatá na různé druhy ptáků. Najdete tu ledňáčky říční i skorce vodní, ale také brhlíka lesního, sýkorky, strakapoudy, datla a mnoho dalších.
Ke Skryjským jezírkům vás dovede přibližně čtyři a půl kilometru dlouhá modrá turistická trasa, která propojuje Skryje s Podmokelským mlýnem, jenž stojí na samotné hranici Středočeského a Plzeňského kraje. Po celou dobu vás bude provázet průzračně čistá voda Zbirožského potoka. Cesta vede zčásti v jeho těsné blízkosti, občas si ho ale můžete prohlédnout i z výšky. Potok je na několika místech nutné přejít po úzkých lávkách, které jsou vyrobené z akátového dřeva.
Postupně dojdete ke skalám, kolem kterých si Zbirožský potok musel proklestit cestu. Skryjská jezírka jsou vlastně tůně, které na potoce přirozeně vznikly za skalní průrvou. Skály tvoří tak zvaný dacit, což je hornina sopečného původu z období prvohor. Díky ní jsou skály hodně tmavé a voda s nimi vytváří zajímavý kontrast. V místě soutěsky voda navíc vytvořila menší vodopád, pod kterým je až třímetrová hloubka.
Zajímavé také je, že současná podoba Skryjských jezírek vznikla v roce 1872, kdy Křivoklátsko postihly velké povodně. Voda měla takovou sílu, že zde vytvořila tůně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
