Sladovna v Prostějově zpracovává ječmen stejně jako před 200 lety. Chce uchovat tradiční postupy

„Tak nějak vypadá ječmenná sýpka. Ječmen naklopíme na to horní patro, pak to přepustíme na prostřední, pak na to spodní a z toho spodního už nám jde ječmen do výroby, na máčírnu,“ provází skupinu studentů Drahotín Horňák, jednatel sladovny Castello v Prostějově.

Sladovna má bohatou historii. „Je to sladovna klasická humnového typu, historická. Je tu údajně od roku 1800, patřila bratřím Winterům. Po různých reorganizacích přešla až do mých soukromých rukou,“ vysvětluje Horňák. Interiér sladovny je původní, staleté trámy a nízké stropy prozrazují stáří budovy. Typická je všudypřítomná vůně ječmenného sladu a také jemný prach.

V prostějovské sladovně ječmen klíčí v takzvaných humnech|foto: Petra Ševců

„Sladovnu rodina Winterova koupila od měšťanů v roce 1875,“ připomíná původní majitele historička Marie Dokoupilová. Osud významné prostějovské rodiny ale končí tragicky. Jeden z bratrů, Bruno Winter, spáchal společně s manželkou v předvečer transportu do koncentračního tábora sebevraždu. „Sladovna díky tomu, že se dostala do soukromého vlastnictví, pokračuje dál až dodnes,“ dodala historička.

Jako jedna z mála v Česku společnost vyrábí slad stejně jako kdysi humnovou metodou. To znamená, že ho nechává klíčit v hale na velkých plochách, takzvaných humnech. Podle Drahotína Horňáka je takový způsob nákladnější, přesto se ho v Prostějově nevzdávají.

„Já mám tři děti a sladovna byla moje čtvrté dítě, takže jsem chtěl, aby historie toho klasického sladování zůstala zachovaná, aby naše děti a vnuci věděli, že se ten slad dá vyrábět i jinou metodou. Humnové sladování je takový český patent, který nikde ve světě neuvidíte,“ uzavírá jednatel sladovny.