Slovo škola původně znamenalo odpočinek

Samotné slovo škola je jedním ze základních kulturních slov, charakterizujících naši civilizaci. Je to slovo původně řecké, které pak převzali Římané a z latiny se pak rozšířilo do všech moderních jazyků.

Zajímavé je, že řecké slovo scholé mělo původně význam „odpočinek, volná chvíle, oddech“. Tento význam rozhodně k tomu významu dnešnímu, totiž ke škole jako vzdělávacímu zařízení, nějak nesedí.

Vysvětlení je v tom, že ta původní starořecká škola nebyla žádným nutným zlem, ale ušlechtilou duševní zábavou pro lidi, kteří měli dost peněz, a tedy i volna k tomu, aby se mohli věnovat sebevzdělávání. Tato idyla se však už u Římanů změnila – už z doby na přelomu letopočtu je několikrát doloženo, jak neradi chodili římští kluci, protože holek se ta věc netýkala, do školy.

Slovo škola se už od počátku objevuje i ve staré češtině. Tak např. v postile Mistra Jana Husa z počátku 15. století čteme „Mistři stáli sú v óbecné škole“. Hus přirozeně nemluví o obecné škole v tom smyslu, jako ji zobrazili Zdeněk a Jan Svěrákovi ve stejnojmenném filmu. Obecná škola v době Husově byla „veřejná posluchárna“, tedy místo, kam mohl přijít kdokoli a zdarma tam poslouchat některé přednášky univerzitních mistrů.

Velmi zajímavý je původ názvu gymnázia, tedy střední školy, která poskytuje všeobecné vzdělání. Řecké slovo gymnasium znamenalo původně „cvičiště“ a bylo odvozeno od slovesa 1. os. jednotného čísla gymnadzó „cvičím“. Toto sloveso pak pochází od přídavného jména gymnos, které mělo význam „nahý“.

Všichni sportovci v době starověkého Řecka totiž cvičili a soutěžili zásadně nazí. Protože se veřejné tělocvičny a sportoviště užívaly i ve starověku, podobně jako dnes, i jako místa pro konání nejrůznějších společenských shromáždění a přednášek, získal výraz gymnasion nejpozději ve 3. století před n. l. význam „škola“. Všem školákům a gymnazistům přejme v novém školním roce hodně zdaru.