Sobota: Obětovat se pro druhé - má to smysl?
Patří vůbec fenomén sebeobětování do dnešní doby? A měla podle vás smysl oběť Jana Palacha? Obětovali jste se někdy pro něco, nebo pro někoho? Měla vaše oběť smysl?
Před 47 lety, dne 16. ledna 1969, se na Václavském náměstí v Praze, jen pár desítek metrů od Národního muzea, polil hořlavinou a pokusil o sebeupálení student filozofické fakulty Univerzity Karlovy - Jan Palach. Svým činem chtěl vyburcovat tehdejší československou veřejnost z letargie, do níž lidé postupně upadali...
Myšlenky tzv. Pražského jara, demokratizace, otevření politického systému, ekonomické reformy a především obnovení svobody a demokracie v naší zemi byly totiž pohřbeny pod pásy sovětských tanků v srpnu 1968. A s tím se Palach nechtěl smířit…
Katolický kněz Tomáš Halík se ve své úvaze o smyslu Palachova činu ptá: „Jaký byl smysl oběti Jana Palacha? Obětovat něco vždycky znamená ukázat tomu, pro koho něco obětujete, že je pro vás významnější než to, co pro něj obětujete. A Palach? Ten nám ukázal, že je pro něj to, aby se tento národ nezkřivil, důležitější než jeho vlastní život.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
