Sobota: Obětovat se pro druhé - má to smysl?

Před 47 lety, dne 16. ledna 1969, se na Václavském náměstí v Praze, jen pár desítek metrů od Národního muzea, polil hořlavinou a pokusil o sebeupálení student filozofické fakulty Univerzity Karlovy - Jan Palach. Svým činem chtěl vyburcovat tehdejší československou veřejnost z letargie, do níž lidé postupně upadali...

Myšlenky tzv. Pražského jara, demokratizace, otevření politického systému, ekonomické reformy a především obnovení svobody a demokracie v naší zemi byly totiž pohřbeny pod pásy sovětských tanků v srpnu 1968. A s tím se Palach nechtěl smířit…

Katolický kněz Tomáš Halík se ve své úvaze o smyslu Palachova činu ptá: „Jaký byl smysl oběti Jana Palacha? Obětovat něco vždycky znamená ukázat tomu, pro koho něco obětujete, že je pro vás významnější než to, co pro něj obětujete. A Palach? Ten nám ukázal, že je pro něj to, aby se tento národ nezkřivil, důležitější než jeho vlastní život.“