Sochu moai najdete nejen na Velikonočním ostrově, ale i ve strakonickém parku
Byla to velká událost, když inženýr Pavel Pavel z jihočeských Strakonic v 80. letech přišel na to, jak domorodci na Velikonočním ostrově v Oceánii přepravovali legendární sochy moai. Použil k tomu betonový model sochy, který odlil a s partou nadšenců pak experimentálně rozpohyboval. Betonová socha dodnes ve Strakonicích stojí.
V době, kdy byla celá republika obehnána železnou oponou a nebylo možné volně cestovat, snilo mnoho lidí o dalekých krajích, kam se nikdy nepodívají. Z jednoho takového snění se ale vyloupl převratný objev. Jihočeský inženýr Pavel Pavel přemýšlel o sochách moai na Velikonočním ostrově. Velké kamenné kolosy totiž podle domorodých pověstí z místa svého vzniku – svahu sopky Rano Raraku – došly až na místo svého vztyčení kývavou chůzí.
Pavel Pavel se zamyslel, zda by na pověstech nemohlo být pravdivé jejich jádro. Napadlo ho teoretické řešení problému a nápad si v roce 1982 úspěšně ověřil ve svých rodných Strakonicích na betonové čtyři a půl metru vysoké replice sochy moai. Z pokusu pořídil obrazovou dokumentaci, kterou poslal slavnému norskému badateli Thoru Heyerdahlovi.
Slavného cestovatele a výzkumníka pokus Pavla Pavla zaujal a vzal českého inženýra v roce 1986 na expedici na Velikonoční ostrovy. Zde mohl Pavel Pavel svoje představy vyzkoušet přímo na originálu. A uspěl – socha se skutečně dala do pohybu.
Betonová socha, na které Pavel Pavel pokus v Čechách nejprve vyzkoušel, stojí dnes ve Strakonicích na břehu řeky Otavy u bývalé základny vodáckého oddílu. Ovšem i když město sochu moai propaguje na svém webu jako turistickou atrakci, je umístěna na nepřístupném pozemku. S majitelem se ale dá domluvit na případném vstupu. Sochu si lze také dobře prohlédnout z protilehlého břehu řeky, po kterém vede naučná stezka Podskalí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Lebku svaté Zdislavy jsem zalil do masivu betonu. Měla skončit v řece, tvrdí podezřelý 35letý muž
-
Tu, která tě zabije, stejně neuslyšíš. Zůstávám tady, Donbas něco vydrží, říká rodák z Kramatorsku Viktor
-
‚Nelpím na svém místě v klubu.‘ Tvrdík nabídl svůj přesun do dozorčí rady, Tykač odmítl
-
Magistrát sebral jednomu z pražských zastupitelů mandát, protože se přestěhoval. Zasahoval soud





