Sochu moai najdete nejen na Velikonočním ostrově, ale i ve strakonickém parku

V době, kdy byla celá republika obehnána železnou oponou a nebylo možné volně cestovat, snilo mnoho lidí o dalekých krajích, kam se nikdy nepodívají. Z jednoho takového snění se ale vyloupl převratný objev. Jihočeský inženýr Pavel Pavel přemýšlel o sochách moai na Velikonočním ostrově. Velké kamenné kolosy totiž podle domorodých pověstí z místa svého vzniku – svahu sopky Rano Raraku – došly až na místo svého vztyčení kývavou chůzí.

Pavel Pavel se zamyslel, zda by na pověstech nemohlo být pravdivé jejich jádro. Napadlo ho teoretické řešení problému a nápad si v roce 1982 úspěšně ověřil ve svých rodných Strakonicích na betonové čtyři a půl metru vysoké replice sochy moai. Z pokusu pořídil obrazovou dokumentaci, kterou poslal slavnému norskému badateli Thoru Heyerdahlovi.

Slavného cestovatele a výzkumníka pokus Pavla Pavla zaujal a vzal českého inženýra v roce 1986 na expedici na Velikonoční ostrovy. Zde mohl Pavel Pavel svoje představy vyzkoušet přímo na originálu. A uspěl – socha se skutečně dala do pohybu.

Nejlepší pohled na sochu nabízí protilehlý břeh Otavy|foto: Filip Černý

Betonová socha, na které Pavel Pavel pokus v Čechách nejprve vyzkoušel, stojí dnes ve Strakonicích na břehu řeky Otavy u bývalé základny vodáckého oddílu. Ovšem i když město sochu moai propaguje na svém webu jako turistickou atrakci, je umístěna na nepřístupném pozemku. S majitelem se ale dá domluvit na případném vstupu. Sochu si lze také dobře prohlédnout z protilehlého břehu řeky, po kterém vede naučná stezka Podskalí.