Spálený mlýn pod Bezdězem shořel. Zůstaly po něm do skal vytesané drážky
Kolem Strenického potoka pod středočeským Bezdězem se kdysi nacházelo několik menších vodních mlýnů. Velmi zajímavý byl takzvaný Spálený mlýn. Stál už za hranicí Středočeského kraje a dnes se k němu dá dostat od obce Březovice po zelené turistické značce.
O jeho historii se ví z oficiálních zdrojů jen velmi málo. Traduje se, že jeho počátky sahají až do doby císaře Karla IV. Spálený mlýn se ale objevuje i v knihách spisovatele Karla Sellnera, který vycházel z místních zdrojů a pověstí. A právě z jeho próz se dozvídáme, že Spálený mlýn po třicetileté válce opustil mlynářský rod Vítků a dřevěné stavení následně vyhořelo. Odtud pochází název mlýna.
Spálený mlýn je ale především zajímavý tím, že se jedná o vodní dílo vytvořené ve skalách. Mlýn kdysi jeho majitelé doslova vměstnali mezi zdejší skalní útvary a skály dodnes vydávají svědectví, jak kdysi fungoval.
Stavba musela být mimořádně náročná a nechce se věřit, že dlouhé a hluboké náhony byly kdysi vytesány obyčejným majzlíkem. Strenický potok sice nebyl nijak velký, ale díky hrázi dokázal pohodlně naplnit menší rybník.
V místech, kde stávala hráz, jsou dodnes patrné drážky na upevnění mohutného stavidla, kterým se rybník v případě potřeby vypouštěl. Pokud se stavidlo zvedlo, voda se valila uměle vytvořenou průrvou ve skále zpátky do potoka.
Rybník musel kdysi vyplnit celé údolí. Pokud přeskočíte potok a projdete se po jeho bývalém dně, přijdete ke skále, na které stávalo samotné dřevěné stavení mlýna.
A když se pozorně podíváte pod skálu, zahlédnete asi čtyři metry široký vstup do proraženého tunelu. Jedná se o vnitřní náhon pro zadrženou vodu, která proudila v době mletí obilí z rybníka přímo pod mlýnem.
Přibližně 30 metrů dlouhý podzemní tunel byl počátkem 20. století kompletně vyčištěn. Uvnitř skály se pravděpodobně nachází ve stropě tunelu otvor, ve kterém byla kdysi umístěná hřídel vodního kola. Vodní kolo leželo vodorovně. Dnes je tunel opět částečně zanesený, nicméně podává svědectví o tvrdém životě, síle i umění místních lidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Sestřelil Putin další letadlo? Analyzujeme, co se stalo s tragickým letem 8243 nad Čečenskem
-
Lotku se snažím vychovat, jak nejlépe umím, říká nevidomá máma Alena
-
Vítězi Zlatých glóbů jsou krimi muzikál Emilia Pérez a skoro čtyřhodinové drama Brutalista
-
Nesmíme se smířit s tím, že Putin zabíjí děti. Válku na Ukrajině přiblížíme mladé generaci, věří novinářky