Spása v tabletách? Silný genetický základ? Co funguje na ochranu jater?
Především si přiznejme, že detailní účinek tabletkových, jakkoli propagovaných hepatoprotektiv, ale ani svoji genetickou výbavu zřejmě nerozkódujeme. Nadto navíc játra, „obětavý orgán”, mnohdy tiše a ochotně pracuje i ve chvílích svého poškození.
Hepatoprotekce – ochrana jater – nakonec tedy spočine opět v rukou a péči svého majitele: Energeticky hodnotná strava, tuky, blahobytný životní styl a na druhé straně samozřejmě alkohol zkrátka znamenají riziko ztukovatění (steatózy) jater či jejich přestavby, tuhnutí. A tedy patologií – poškození jater.
Neradno spoléhat na onu obětavost či prostě vlastnost orgánu, který sice pracuje bezmála „do roztrhání“, přitom ale (zákeřně?) mlčí, nevaruje.
Ale co ti druzí?
Naše okolí, ale i veřejně známější příklady nám sice mohou nastavovat zdánlivě neškodné případy šťastného či dlouhého života v blahobytu či opojení a dlouho i bez jaterních patologií (Tenhleten taky pije/baští tučné... Třeba mám genetiku/výdrž jako Ozzy Osbourne...), ale přiznejme si, chceme se vážně takto chlácholit?
Jaterní testy a ochrana jater
Dostupné laboratorní testování vybraných jaterních enzymů může při správné interpretaci a znalosti dalšího stavu pacienta leccos vypovídat. Je jich více, každý ukazatel a každý enzym vyjadřuje něco, směřuje někam, teoreticky na něco poukazuje či něco potvrzuje, jak vysvětlil také v pořadu Apatyka lékař Nemocnice Agel Prostějov MUDr. Petr Konvička.
Na specializovaných pracovištích pak lze provést mj.i zobrazovací vyšetření zvané elastografie – opravdu spočívající v průkazu elasticity, případně tuhosti orgánu.
A tip na hepatoprotekci? Může jím být pátrání po přirozených zdrojích ochranných látek v naší stravě. Schopnost a ochota ona „obyčejná, přirozená“ hepatoprotektiva opravdu zařadit, a nadto je ještě hned anebo zakrátko nevyřadit, je opět a zase jenom na nás...
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.