Spojení „být v červených číslech“ zní sice česky, přišlo k nám ale z angličtiny
Čeština není zdaleka malý jazyk, naopak, patří do první stovky největších, nejčastěji používaných jazyků světa. Přesto však podléhá vlivu jiných, větších jazyků.
Ke cti našich předků je ale třeba říct, že do své mateřštiny, tedy do češtiny, přejímali z jiných jazyků právě jen to, co se opravdu hodilo. Nic navíc. K žádné kontaminaci neboli zamoření češtiny cizorodými prvky nedošlo.
Také dnes přijímá čeština hodně podnětů zvenčí, především z angličtiny. Nejnápadnější jsou samozřejmě ta jasně anglická slova, jako např. outfit, on-line nebo dealer. Ale snad ještě ve větší míře a mnohem nenápadněji pronikají anglické jazykové rysy do různých slovních spojení, která vnímáme jako česká, angličtinou nepoznamenaná. Na nějaké poradě jsem např. nedávno slyšel, že jsme se někde ocitli, cituji, v červených číslech. Co toto spojení znamená, jistě víte. Jak se ale dostalo do češtiny, to se dozvíte v dnešním jazykovém okénku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
