Spojení 'uherský rok' odkazuje nejspíš k tureckým válkám

Ondřej Bláha, váš průvodce češtinou
Ondřej Bláha, váš průvodce češtinou

Minulé jazykové okénko jsme věnovali slovu týden, které označuje poměrně krátký časový úsek. Naopak velmi dlouhý časový úsek, někdy skoro nekonečný, označuje slovní spojení uherský rok. Proč zrovna uherský a ne třeba rakouský nebo polský?

Spojení typu přišel jednou za uherský rok, tedy „jednou za velmi dlouho“, jsou v češtině i ve slovenštině poměrně frekventovaná – vyloučeno není zdaleka ani slovní spojení uherský měsíc s podobným významem, tedy „mnohem víc než jen třicet dní“.

Slovní spojení uherský rok, které je asi základní, odkazuje s největší pravděpodobností k tureckým válkám – Turci, jak známo, dobyli v roce 1453 Konstantinopol, někdejší hlavní město Byzantské říše, a následně s velkým úspěchem expandovali na Balkán a do střední Evropy.

Nejkritičtější pro středoevropské země bylo období mezi rokem 1526, kdy Turci porazili v bitvě u Moháče českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského, a rokem 1683, kdy byli sami Turci poraženi při svém pokusu zmocnit se Vídně. Právě po oněch více než 150 let se středoevropští panovníci a jejich armády vysilovali boji s Turky a jejich vytlačováním z Podunají a zejména z Uher.

Není divu, že i vojenská služba, do které dobrovolně i nedobrovolně vstupovala značná část našich předků, se kvůli tureckým válkám velmi často prodloužila silně nad dohodnutou lhůtu – často se rok, strávený v Uhrách, protáhl třeba na deset let. A naši předkové začali takovému nedodržování stanovených časových lhůt říkat ironicky uherský rok.