Stará huť u Adamova na jihu Moravy připomíná dodnes železářskou tradici

8. říjen 2014
Česko – země neznámá

Objekty Staré huti najdou turisté v Josefovském údolí u Křtinského potoka přibližně tři kilometry východně od Adamova na Blanensku. Jsou pozůstatkem hutnického komplexu, který zde nechal počátkem 18. století vybudovat kníže Jan Adam z Liechtensteina.

„Vysoká pec byla vystavěna v roce 1746, koncem 18. století pak byla přestavěna. Základem její činnosti byla výroba pro armádu. Koncem 19. století byla však z ekonomických důvodů uzavřena a dlouho chátrala. V roce 1971 začala rekonstrukce areálu, který později převzalo Technické muzeum v Brně. Po dokončení v roce 1984 byla otevřena i expozice pro veřejnost,“ říká její správce a průvodce Miroslav Stejskal.

Památkový areál Stará huť se rozkládá na ploše téměř 12 hektarů. Dominantou celého areálu je vysoká dřevouhelná železářská pec, jejíž mohutná stavba o základně 12 krát 12 metrů dosahuje desetimetrové výšky. Expozici doplňují dvě menší pece na pálení vápna, rampy, bývalá modelárna nazývaná Kameňák a obytná budova.

Právě v budově bývalé modelárny je instalována expozice Železářství střední části Moravského krasu. Přízemí budovy je věnováno počátkům metalurgie železa, v poschodí je pozornost zaměřena na vysoké pece, které byly v Moravském krasu budovány od poloviny 17. století, a zvláště pak vlastnímu objektu a provozu hutě.

Přízemí expozice patří přímé výrobě železa v kusových železářských pecích

V expozici jsou k vidění modely, mnohé z nich pohyblivé, ukázky místních rud, archeologické nálezy či litinové výrobky. Součástí aktivit muzea jsou příležitostné experimentální a ukázkové tavby v replikách slovanských železářských pecí, které byly odkryty v okolí na více jak patnácti lokalitách.

Letošní 1. říjen se stal pro Starou huť významným datem. „Dostali jsme jmenovacím dekretem statut národní kulturní památky. Necháme se překvapit, jestli to pro nás bude mít nějaký konkrétní pozitivní přínos. Snad bychom mohli lépe dosáhnout na dotace,“ doufá Miroslav Stejskal.

autor: hon
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.