Štarnov nese jméno někdejšího zájezdního hostince U modré hvězdy
Osadu Štarnov na Konicku najdeme na náhorní plošině Zábřežské vrchoviny ve výšce asi 450 metrů nad mořem. Tato plošina se vypíná nad hluboce zařezané údolí řeky Romže a odpradávna patří k nedalekým Přemyslovicím. Jejich součástí byla i zdejší půda, a to až do vzniku zdejší osady v 18. století.
Počátky osídlení této krajiny souvisí s kolonizací Konicka ve 14. století. Patrně v té době už existovala stezka, vedoucí z Prostějova přes Kostelec na Hané a Konici do Jevíčka a dále do Čech. V roce 1651 koupil Přemyslovice hrabě Jan Baltazar Vetter z Lilie, který postupným skupováním dalšího majetku de facto obnovil rozsáhlé konické panství. To se snažil všelijak zvelebovat, a tak krátce před svou smrtí v roce 1661, vybudoval právě na náhorní plošině mezi Přemyslovicemi a Konicí hospodářský dvorec. Víme, že se v něm choval zejména hovězí dobytek, zejména jalovice a také na 600 ovcí.
Vedle dvorce byla z popudu Jana Baltazara vystavěna také formanská krčma. Ta dostala jméno U Modré hvězdy. Poskytovala zejména přípřež pro brzdění vozů při cestě dolů do Konice.
V roce 1699 koupil konické panství klášter Hradisko u Olomouce. Z rozhodnutí císaře Josefa II. byl však v roce 1784 zrušen. Hospodářský dvorec byl už o dva roky později rozparcelován a na jeho pozemcích se usadili nově příchozí obyvatelé ze Zábřežska a Moravskotřebovska.
Každý osadník dostal něco přes 17 měřic polí. Celkem se zde usadilo 16 rodin. Zbytek polí obdržela obec a budovu statku odkoupili napůl dva místní obyvatelé původem z Rychnova u Moravské Třebové. Vrchnost si dále ponechala právo šenku v hostinci. Prvním rychtářem se stal Jan Pešl a obec dostala podle hospody jméno Sternheim. Česky byla označována nejprve jako Hvězdov, později se objevuje pojmenování Štarnov
Kromě toho je dnes součástí Štarnova ještě osada Dolní Zavadilka. Vznikla na pozemcích laškovského panství, které zde dalo v roce 1722 zřídit při silnici hostinec „U zlatého lva“ a později panskou kovárnu. Brzy přibylo i několik domků, které později připadly ke Štarnovu.
Osada byla samostatná až do roku 1849, kdy byla spojena s nedalekým Křemencem. Tam byla už od roku 1788 škola a docházely tam i místní děti. Až v roce 1895 byla na rozhraní Dolní Zavadilky a Štarnova postavena pro obě obce jednotřídní škola. Farním chrámem byl pro obyvatele obce i nadále kostel v Konici.
Obyvatelé vesnice se živili zejména zemědělstvím. Přivýdělkem bylo domácí předení, tkalcovství a také později šití papučí či krejčovina pro prostějovské textilní továrny. Mnoho místních také vypomáhalo za peníze v přemyslovickém velkostatku. Od roku 1911 je obec už opět samostatná. Až v roce 1960 se stává opět součástí Přemyslovic.
Ve Štarnově dnes najdeme kapličku se zvoničkou a křížem v centru vesnice a pak téměř totožnou kapli opět se zvonicí a s křížem na křižovatce v bývalé Dolní Zavadilce. Naproti hasičské zbrojnici pak můžeme spatřit zbytek původního dvora (dům č.p. 15) a o kus dál velkou lípu, která je dominantou celé vesnice. Škola je dnes přebudována na mateřskou školku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
