Sto let? Větší problém než krátký život je život beze smyslu, soudí magazín Zelný rynk
Poslechněte si fejeton Jana Krejčího O těch, co by tu mohli žít ještě sto let, rozhovor se spisovatelkou Markétou Hejkalovou nad knihou Století na vlnách a pokračování četby z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro.
Čtěte také
Fejetonista Jan Krejčí uvažuje o zpěvácích, kteří předčasně zemřeli – a my se tak můžeme už jen zpětně ohlížet za jejich životem a připomínat si je poslechem nahrávek. Týká se to také talentovaných zpěvaček – například Patricie Janečkové a Zuzany Navarové. Ale i David Stypka nebo Karel Kryl tu mohli žít ještě sto let, přemítá autor. A připomíná si písně kroměřížského rodáka, který se stal symbolem odporu proti komunistickému režimu, proroka, který v roce 1994 zemřel „na žal“ v Mnichově ve věku necelých padesáti let.
Čtěte také
„Dopředu jít s tou karavanou mraků,“ zpívá v jedné písni na stejnojmenném albu z roku 1979 Karel Kryl. Se spisovatelkou Markétou Hejkalovou půjdeme s karavanou mraků na sever – do Finska. A to prostřednictvím rozhovoru nad jejím románem Století na vlnách. Vystupuje v něm pro Finsko, jeho historii a sebeurčení nesmírně důležitý generál Carl Gustaf Emil Mannerheim. Jeho osudy včetně cesty do Asie (do Číny, Tibetu a Mongolska) jsou velmi zajímavé. Ale hlavní hrdinkou je fiktivní česko-německá spisovatelka Dorothea Illingová. A navíc: kniha je poctou autorčinu otci, brněnskému hungaristovi Richardu Pražákovi. A je vyprávěna v obráceném časovém sledu, takže si to století projdeme pozpátku.
Fejeton Jana Krejčího čte Lukáš Rieger. A uslyšíte i dvanáctou část četby z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro. V té účinkují Arnošt Goldflam, Tereza Bebarová a Jarmila Černocká v režii Dimitrije Dudíka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.

