Strhující historií bývalé židovské čtvrti v Boskovicích vás provede naučná stezka

31. říjen 2014
Česko – země neznámá

Někdejší židovská čtvrť v Boskovicích na jižní Moravě dýchá dodnes neopakovatelnou atmosférou. Dozvědět se víc o osudech jednotlivých domů i jejich obyvatel umožňuje naučná stezka se sedmadvaceti zastaveními, kterou vás navíc může provést se zasvěceným výkladem i průvodce.

„Naučná stezka se datuje od roku 1999 a je to zásluha našeho velmi aktivního občanského sdružení Klub přátel Boskovic. Na každém zastavení je instalovaná mosazná destička se základními údaji. Byl také vydán tištěný průvodce v české, německé a anglické verzi. Návštěvník si může projít město sám anebo využít průvodcovskou službu,“ popisuje průvodkyně Helena Janíková.

Před druhou světovou válkou stávalo v židovské čtvrti 138 domů. Na konci války a hlavně za minulého režimu bylo zbořeno přes 60 objektů, mezi nimi dokonce i dvě synagogy. Domy, které přežily, jsou dnes většinou v soukromých rukou a jejich majitelé je pečlivě udržují.

Drtivá většina někdejších židovským domů je pečlivě opravěná

„Jsou zde vinotéky, antikvariáty anebo kavárny. Naštěstí už mizí takové nepříjemné věci, jakými byly herny. V posledních letech se dokonce stalo jakousi módou v židovském městě bydlet anebo podnikat,“ dodává Janíková. Návštěvníky tak může při prohlídce malebných uliček rušit snad jen automobilový provoz.

Chloubou Boskovických je židovská rituální lázeň mikve, kterou se podařilo v suterénu jednoho z domů objevit a zpřístupnit teprve nedávno. „Bylo to až v roce 2002. Do té doby majitelé ten prostor nepoužívali, byly v něm nánosy zbytků uhlí a teprve při úklidu byla objevena tato nádržka,“ nadšeně popisuje průvodkyně. Autentičnost mikve potvrdili odborníci z Prahy a Brna.

Naučná stezka bývalým židovským městem má 27 zastávek

V boskovickém židovském městě samozřejmě nechybí ani synagoga. Původně tu ale stávaly tři. Přestože všechny přežily i válku, v období totality byly dvě synagogy zbořeny. Ta, která zůstala, dnes už neslouží náboženským účelům, ale jako místo, kde se pořádají koncerty anebo komornější divadelní představení.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1668.6588303956696!2d16.659377976243054!3d49.48679908178513!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDI5JzEyLjkiTiAxNsKwMzknMzQuMyJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1414749917161" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: hon
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.