Strůjci kolektivizace zemědělství zabavovali pole. Měli na svědomí tisíce zničených životů a lidských tragédií
Jedním z příkladů násilné přeměny naší společnosti pod komunistickou totalitou byla kolektivizace zemědělství. Na přelomu 40. a 50. let začalo vedení státu nutit sedláky a drobné zemědělce, aby svá pole a chovy odevzdali do jednotných zemědělských družstev.
Dělo se tak samozřejmě po sovětském vzoru a komunisté k tomu měli účinné nástroje: zrušili tržní hospodářství a soukromníkům nastavili tak vysoké povinné dodávky, že neměli šanci je sami splnit. Těm nejodbojnějším pak vyhrožovali, majetek jim nezákonně zabavovali nebo je rovnou zavřeli do vězení. Symbolem kolektivizace bylo rozorávání mezí, čímž se soukromá pole přeměnila v rozlehlé družstevní lány.
Historici se shodují, že kolektivizace zemědělství rozvrátila vrstvu soukromých rolníků, narušila sociální vazby a kulturní zvyklosti. Strůjci kolektivizace měli na svědomí tisíce zničených životů a lidských tragédií.
Celý proces mnohde podnítil i neblahé změny v krajině a celkovém rázu českého a moravského venkova. Částečnou nápravou kolektivizace byly restituce zabavených majetků v 90. letech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
