Takto vypadají ryby po klovnutí kormoránem. Často jsou neprodejné, ví rybáři a bojí se obřích škod

Mírný průběh letošní zimy kormoránům nahrává. Kvůli absenci ledu mohli na ryby útočit i v zimě a někteří rybáři pozorovali, že už dokonce hnízdí na rybnících u Záhlinic.

„Pokud vybírají karase nebo drobnou bílou rybu, tak nás to až tak ekonomicky nepoškozuje. Ale pokud už poškozují kapra, násadu, štiku, candáta, amura, tak to už jsou bohužel pro nás dost velké ztráty,“ říká Jiří Zahradníček, který rybami zásobuje prodejce po celé Moravě.

V rucem přitom drží podběrák a v něm kapry, kteří sice útok ptáků ustály, ale mají viditelná poranění. „Je to čerstvě poškozené. Tady máte typické díry od klovců. A to má téměř polovina ryb, takže ty náhrady jsou nedostačující, sotva překrývají jen 50 % škod,“ dodává Zahradníček.

Plašení a odstřel jako řešení?

Tomáš Haška, který chová ryby v Hustopečích nad Bečvou, to potvrzuje. „Náhrady jsme řešili už vloni, ale je to nedostačující,“ pokyvuje a říká, že sám se snaží hejna ptáků plašit plynovými děly.

Náhrady jsou nedostačující, sotva překrývají jen 50 % škod.
Jiří Zahradníček, vedoucí rybářství v Tovačově

Úpěšnost těchto metod je omezená. Rybáři proto žádají ministerstvo životního prostředí o celoroční možnost plašení nebo i odstřelu kormoránů. Ornitolog Josef Chytil s tím ale nesouhlasí. „Když ptáky vyplašíte, tak jsou samozřejmě nervózní, vyvrhnou to, co ulovili, a musí lovit znovu,“ upozorňuje na možné negativní důsledky takového opatření.

Ministerstvo hledá jiné řešení

Ministerstvo životního prostředí v současnosti pracuje na jiném, dlouhodobě udržitelnějším řešení. „Společná analýza ministerstva životního prostředí a zemědělství ukázala, že jednodušší systém by mohl být v podpoře za stížené hospodaření, na kterou by bylo možné využít prostředky z evropských fondů,“ uvedla mluvčí rezortu Veronika Krejčí.

Stát každoročně vyplácí rybářům na náhradách zhruba 70 milionů korun. To je výrazně více než za škody způsobené jinými chráněnými druhy, jako jsou vlci nebo bobři.