Technickým muzeem v Brně zní orchestriony, pianoly, flašinety a další hrací strojky
Brněnské technické muzeum přibližuje mnoho oborů techniky. K nejpůvabnějším expozicím patří část nazvaná „Salon mechanické hudby“. Jsou v ní k vidění i ke slyšení nejrůznější hřebíčkové stroje, orchestriony či pianoly.
Jedno mají společné. V době svého vzniku měly za úkol přehrávat hudební motivy, produkovat populární melodie na veřejnosti i v soukromí a upoutávat dokonalým řemeslným zpracováním. I dnes sbírka uchvacuje emotivní zdobností jednotlivých exponátů a také precizní hodinářskou a uměleckou řezbářskou prací.
K nejhlučnějším exponátům nepochybně patří velký skříňový flašinet. „My máme představu flašinetáře, který mohl nosit nástroj přes rameno anebo na zádech jako batoh. Tento flašinet se ale dopravoval na vozíčku. A dokonce i my tady s tímto flašinetem jezdíme po některých akcích, například na srpnové mezinárodní setkání flašinetářů tady v Brně,“ říká autor expozice Petr Nekuža.
Část výstavy má podobu starobylé lidové hospody nižší cenové skupiny. Vévodí jí orchestrion, který míval stejnou funkci jako novodobé jukeboxy. „Hospodští si je pořizovali, aby na nich vydělali. Takže tady byla mincovní dráha, do které se hodil příslušný obnos a orchestrion zahrál některou z melodií,“ vysvětluje Nekuža.
Zatímco orchestriony anebo klavíry s implantovanými mechanickými strojky zabírají spoustu místa, jiné exponáty jsou mnohem drobnější. Hrací mechanismy se totiž instalovaly také například do šperkovnic anebo do krabic na doutníky. Některé ozvláštňovaly i fotoalba.
Salon mechanické hudby v Brně svým rozsahem rozhodně návštěvníky nezklame, přesto se tu snaží doplňovat další nové exponáty. „Není to ale jednoduché, protože v dnešní době jsou mechanické hudební nástroje poměrně drahé. A složitá je také jejich údržba. Lidí, kteří je umí opravovat anebo naladit, není mnoho,“ uzavírá Petr Nekuža.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Když spatří pohyb, okamžitě zaútočí.‘ Civilisté z Chersonu jsou obětí ruské dronové kampaně
-
Požadavky NATO se zvýší. České armádě přibudou úkoly v logistice a protivzdušné obraně
-
Syrská armáda ztratila kontrolu nad strategickým městem Hamá. Povstalci osvobodili vězně
-
ONLINE: Šéfové ruské a americké armády spolu telefonovali. Hovořili i o raketě Orešnik