Technickým muzeem v Brně zní orchestriony, pianoly, flašinety a další hrací strojky
Brněnské technické muzeum přibližuje mnoho oborů techniky. K nejpůvabnějším expozicím patří část nazvaná „Salon mechanické hudby“. Jsou v ní k vidění i ke slyšení nejrůznější hřebíčkové stroje, orchestriony či pianoly.
Jedno mají společné. V době svého vzniku měly za úkol přehrávat hudební motivy, produkovat populární melodie na veřejnosti i v soukromí a upoutávat dokonalým řemeslným zpracováním. I dnes sbírka uchvacuje emotivní zdobností jednotlivých exponátů a také precizní hodinářskou a uměleckou řezbářskou prací.
K nejhlučnějším exponátům nepochybně patří velký skříňový flašinet. „My máme představu flašinetáře, který mohl nosit nástroj přes rameno anebo na zádech jako batoh. Tento flašinet se ale dopravoval na vozíčku. A dokonce i my tady s tímto flašinetem jezdíme po některých akcích, například na srpnové mezinárodní setkání flašinetářů tady v Brně,“ říká autor expozice Petr Nekuža.
Část výstavy má podobu starobylé lidové hospody nižší cenové skupiny. Vévodí jí orchestrion, který míval stejnou funkci jako novodobé jukeboxy. „Hospodští si je pořizovali, aby na nich vydělali. Takže tady byla mincovní dráha, do které se hodil příslušný obnos a orchestrion zahrál některou z melodií,“ vysvětluje Nekuža.
Zatímco orchestriony anebo klavíry s implantovanými mechanickými strojky zabírají spoustu místa, jiné exponáty jsou mnohem drobnější. Hrací mechanismy se totiž instalovaly také například do šperkovnic anebo do krabic na doutníky. Některé ozvláštňovaly i fotoalba.
Salon mechanické hudby v Brně svým rozsahem rozhodně návštěvníky nezklame, přesto se tu snaží doplňovat další nové exponáty. „Není to ale jednoduché, protože v dnešní době jsou mechanické hudební nástroje poměrně drahé. A složitá je také jejich údržba. Lidí, kteří je umí opravovat anebo naladit, není mnoho,“ uzavírá Petr Nekuža.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Stanjura do ‚předpokoje eurozóny‘ nechce, navzdory kladné analýze. Koaličním ministrům se to nelíbí
-
Odkaz Kissingera v diplomacii je zosobnění chladných pragmatických úvah, říká Lipavský
-
‚Nejdřív profesionální nosnice, poté na druhé straně barikády.‘ Dárkyni vajíček museli s početím pomoct lékaři
-
Nervózní budu, ale těším se, říká Krčmář před štafetovým závodem. Na švédskou zimu má návod