Třinecké kino Kosmos promítá od roku 1968. Má futuristicky zaoblené křivky
S velkou slávou usedli diváci do sálu tvarově nezvyklého kina v moderní třinecké části Terasa. Psal se 25. únor roku 1968. V tehdejší Československé socialistické republice to byl významný Den vítězství československého pracujícího lidu. A více než symbolicky tehdy zahájilo provoz nové kino promítáním filmu Vojna a mír.
Kino dostalo název Kosmos. Snad podle nezvyklého tvaru, který mu vtiskli bratislavští architekti, inženýři Bařuta a Dařich. Původně se uvažovalo o názvu Terasa podle místa, kde kino stojí. Kosmos vale lidé vzali ihned za své a oblíbili si také jeho futuristicky zaoblený tvar skutečně připomínající jakýsi létající talíř nebo jiné vesmírné těleso.
Dobový tisk hrdě hlásal, že takové kino nemá ani Praha. A že jsou pouze dvě na světě – v Třinci a v Kuvajtu. A hned upřesňoval, že kino disponuje nejmodernějším zvukovým zařízením stereo, klimatizací jak pro tropy, 574 místy k sezení a tvarem sférického trojúhelníku s vysokým převýšením, což umožňovalo dobrou viditelnost. Celkově si stavba vyžádala 6,5 milionů Kčs.
Jenže vývoj se nedá zastavit. Co z kina Kosmos dělalo svého času nejmodernější zařízení u nás, pomalu zastarávalo. Město se proto rozhodlo v roce 2008 kompletně rekonstruovat promítací sál. Z původních 574 dřevěných sedaček v něm zůstalo pouze 371 míst, zato pěkně plyšových, měkkých a pohodlných. Původní promítací stroj, který odchoval téměř dvě generace milovníků filmů, putoval na výstavu do předsálí a nahradila jej opět nemodernější digitální technologie.
Už na konci roku 2017 začali třinečtí slavit 50. narozeniny svého dnes už jediného kina. Na programu oslav stály projekce pro děti i seniory, soutěže nebo tematické filmové maratony. Vše vyvrcholí 24. února 2018 Dnem otevřených dveří, kdy mají návštěvníci možnost nahlédnout do zákulisí kina a samozřejmě také navštívit jedno ze tří plánovaných představení. Vojna a mír se už ale promítat nebude.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Záchrana Ukrajiny je v našem vlastním zájmu. Rusko chce, aby platilo právo silnějšího, tvrdí Fischer
-
S násilím je to na obou stranách stále horší, popisuje polsko-běloruskou hranici humanitární pracovnice
-
Resort zdravotnictví zaplatil odškodné ženám, kterým ústav odmítal vydat informace o porodech
-
V Moskvě panuje ‚špionománie‘. Hon na údajné vlastizrádce děsí ruské vědce