Umění mě pronásleduje od mala, říká Ida Reifová
Výtvarnice a majitelka olomoucké Galerie Labyrint vzpomíná na portrét své prababičky, který visel u nich v obýváku a byl namalován tak, že před vyobrazenýma očima se nedalo v pokoji nikam schovat.
Jako malá pak s babičkou navštěvovala olomouckou galerii na náměstí, vnímala kouzlo obrazů, vernisáží, už jako malá sedávala řadě známých výtvarníků na klíně a nechala si od nich malovat do památníku. Výtvarné umění se stalo jejím osudem i v dospělosti.
Vždy se ale snažila nalézt rovnováhu a vedle své vášně pro umění se dostatečně věnovat i rodině a dát prostor pro uplatnění svému manželovi. Díky jeho povolání geologa, dnes diplomata, našla Ida Reifová druhý domov v Asii, kde řadu let žila různých zemích.
Mnozí Idě Reifové závidí její život plný cestování, nových výzev, zajímavých lidí. Ale snadné to vždy nebylo. Ona sama říká: „Žít s mým mužem, diplomatem, je jako sedět na sopce. Váš život směrují výbuchy událostí ve světě. Během pár hodin se musíte rozhodnout, sbalit a jet tam, kde je to třeba.
O roli umění v našich životech, o všech barvách života, ale také o životě v Mongolsku, Pakistánu i v dalších zemích hovořila Ida Reifová ve Větrníku Českého rozhlasu Olomouc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka