Úterní Noční linka: Co jste dělávali na podzim v dětství?

29. říjen 2024

Pomáhali jste prarodičům a rodičům v zemědělství nebo na zahradě? Jak jste se připravovali na zimu? Měli jste čas i na zábavu nebo bylo tolik práce, že na to už čas nezbýval? Zažili jste ještě brambory vytažené z ohníčku, který jste si udělali např. poté, co jste pouštěli draky? Měli jste kupované nebo jste si je sami vyráběli?

A mysleli jste i na zvířátka v lese? Sbírali jste kaštany a nosili jste je do školy? Našli jste si s rodiči čas na podzimní povídání a setkávání s přáteli?

Podzim je jedno ze čtyř ročních období, je to přechod mezi létem a zimou. V klimatických podmínkách mírného pásu se právě na podzim sklízí většina úrody a opadavé listnaté stromy ztrácejí listí. Listí má různé barvy a opadává. Dny se krátí, ochlazuje se, více prší a je mnohem horší počasí.

Na vaše příběhy se v dnešní Noční lince z Prahy už teď těší Jana Chládková.

Své příběhy můžete volat do studia Českého rozhlasu na telefonní číslo 731 800 900 nebo napište na e-mailovou adresu: linka@rozhlas.cz, případně využjte webový formulář www.rozhlas.cz/linka.

Jaroslav|Dobrý večer všem a vám do studia, podzim byl vždy krásné období. Bydlel jsme na vesnici na jejím takzvaně horním konci. Byla nás tam parta tři holky a tři kluci. Pořád venku, pořád spolu. Bydleli jsme na konci vesnice, kde za dvěma domy, už bylo pole, polní cesta, za zahradami hřiště. Podzim to bylo pouštění draků, výlety na naše tajná místa. Ale doma se muselo pomáhat. než jsme mohli ven, tak se hrabalo listí, česala jablka, u tety jsme pomáhali při sklizni brambor, řepy. A pak si z toho táta vždy odvezl něco. Bylo to období, kdy se stmívalo již brzo, a tak jsme se u některého z kamarádů či kamarádek sešli a tam jsme si hráli. Později se na kotoučovém magnetofonu poslouchala hudba, když bylo venku škaredé počasí atd. Podzim to bylo spadané listí, kdy se chodilo k pomníku obětem první světové války a blízké zahrady, která patřila ke školce, s tam se sešla mládež z vesnice, dospělí a hrabalo se listí, uklízelo a jinak pomáhalo. Na závěr se opékala uzenina a bylo to moc hezké. Podzim, kdy se vše doma na dvorku a zahradě dokončilo, kdy se vzpomínalo na zesnulé na dušičky a už bylo cítit příchod chladných dnů. Když to šlo a bylo počasí dělal se výlet do podzimní přírody s rodiči. zažil sem opékání brambor a mnoho krásných věcí. Den končil a vždy jsme se dívali, jak zapadá brzy slunce a město v dáli pod námi se rozsvěcuje. Ale to už nás volali rodiče domů. Jako student jsem zažil i bramborové brigády. Zdravím vás Jani a děkuji vám za tohle téma.
přitel nocni linky| Do poručoval bych Pavlovi,psát příspěvky k tématu ,když nemá o čem psát ,tak at nepíše vůbec .Posluchači noční linky reagují na přáni redaktorů noč.linky,pište!pište!voléjte!voléjte!Tak o co jde_?
Inka|Dobrý den, paní Jano, já jsem draky neopouštěla, protože jsem nesměla běhat a provozovat žádné sporty, kromě plavání a jízdy na kole. Sbírala jsem žaludy a kaštany do školy. Na brambory v popelu také řada vzpomínám,ale nikdo ještě nezmínil opékaná jablka na ohníčku, to byla taky dobrota. Myslím si, že jsme si jako děti užívaly o mnoho víc,než dnešní děti. Přeji hezký zbytek noc . Inka z Hradce Králové
Lea|Podzim mám ráda, pokud ještě nepadá mrznoucí déštˇ a nefouká ostrý, severní vítr. Je pro mě i vzpomínkou na babičku, která vždycky na podzim vařila povidla, trhala jablka na zahradě a páila listí. A když svítí slunce na ty krásně zbarvené stromy a všechno to tak nějak zvláštně voní, to je taková nádhera! Všechny zdravím, Lea ze Zlína.
Ivča|Dobrý večer ve spolek. Jako dítě jsem vždycky žadonila, aby s námi babička šla o Dušičkách na hřbitov ještě večer. U nás v Živanicích je kostel uprostřed obce a okolo něho hřbitov a když večer hořely na každém hrobě svíčky, osvětlovala mihotavá světýlka celý kostel. Bylo to jak v pohádce. Škoda, že ve vsi zavedli veřejné osvětlení, které tuhle romantiku úplně zkazilo. Dobrou noc.
Karel|Podzim si vždy velmi užívám a miluji ho. Jaro mám rád,zima mi nevadí a léto vždy nějak přežiju.
Martina|Dobrý večer všem posluchačům a především Vám, paní Jani, jsme rádi, že jste zase s námi dnes večer. No já tento podzimní čas moc ráda nemám a hlavně když napíšu, že nemám ráda tento posunutý čas, tak už slyším, jak všichni volají, že ho přímo zbožňují. No ale představte si, že včera poprvé byl tento čas. Vstala jsem v 8 hodin, stále bylo téměř tma a navíc pršelo, tak už to mi pokazilo neděli. Uvařila jsem oběd, s manželem jsme se najedli, pak jsme asi do půl druhé sledovali televizi a jela jsem se jen tak projet na kole, protože jsem nechtěla sedět doma. Koukla jsem se na zahrádku a za hodinu jela domů, no a bylo půl páté a bylo tma, zamračeno a foukal vítr. Tak jsem sedla do křesla, četla, sledovala televizi a čekala šest a půl hodiny ! na Noční linku. Začala znělka a v ten moment jsem zaspala, takže jsem nic neslyšela a vzbudila se v půl 3 a do rána jsem nezaspala. Ted už radši ani nečekám a radši píšu, abych to neprošvihla jako včera. Dneska jsem se sice věnovala podzimní práci, bylo opravdu krásně, ryli jsme na zahrádce, no ale zase bylo už o půl páté téměř tma. Nesnáším to a těším se na jaro. Dobrou noc všem.
Soňa|Pěknou noc všem, podzim má veliké kouzlo, takové tajemné, přes babí léto s barevnými lesy nás dovede k Dušičkám a dál přes první mráz až na práh zimy, a to už se těšíme na Vánoce... Vždycky je mně moc smutno, když odchází léto, ale jen na chvilku, protože podzim je taky nádherný. Nejen ten barevný, ale i ten mlhavý a s rychlým stmíváním. Je to čas zabydlení se opět v našich "doupatech", opustit svoje zahrady a balkony, zrevidovat zásoby jako Karafiátovi Broučci a věřit, že jsme všechno venku stihli dát do pořádku, že se našim milovaným kytkám a stromům bude dobře spát. Jak poslouchám Noční linku, napadá mě, že v nás i přes moderní rychlý styl života, který stírá rozdíl mezi ročními obdobími a nabízí v zimě moře a v létě ledovec, že i přes to jsme s přirozeným během života v přírodě spjati víc, než si myslíme. Ze Zábřeha s vybarvenými bukovými lesy za zády zdraví Soňa
Pavel|Dobrý večer. Přesto, že se oba pánové nás snaží denně do roztrhání těla zabavit, dokázali bychom si představit i večer bez Židlochovic. Ale to asi nezverejnite, bohužel. Přesto Vas, paní Jani moc zdravím.
Jana Jirkov|Dobrý večer Jani a posluchači, tak asi jako každý jsem vytvářela kaštanová a žaludová zvířátka, jako už dospělá jsem si z těchto přírodnin vytvořila nádherný věnec, který mi však po roce napadli drobní škůdci, takže mi po něm zbyla aspoň fotka. Jinak jsme s našima také zašli na houby a na šípky do čaje. Krásný podzim ve zdraví prožitý všem.
PAVEL ZE ŽIDLOCHOVIC|Dobrý večer p. Jano a posluchači, protože jsem většinu dětství strávil na internátní škole, každý podzim nás čekalo hrabání listí na rozsáhlé školní zahradě, to jsem většinou měl žaludeční problémy a břichaboly i když v některých případech to bylo vymyšlené, protože mě to opravdu nebavilo, protože zahrada byla opravdu velká, to mě spíš bavilo sbírat kaštany, ze kterých jsme dělali zvířátka. Pěkný podzimní pozdrav všem posluchačům.
frantisek svaricek|DOBRY VEČÉR P.JANIČKO A POSL.N.L.PROTOŽE NAŠI RODIČE VLASTNILI OSM HEKTARŮ PŮDY,TAK JSME JIM MUSELI NA POLI POMÁHAT,ŠLO HLAVNĚ O SKLÍZEN BRAMBOR A KRMNÉ ŘEPY,A TAKY CUKROVKY,TU JSEM TAKY VOZIL S KRAVKAMA DO POHOŘELIC DO CUKROVARU,BYLO TO DESET KILOMETRŮ DALEKO,TO MĚ BYLO TAK DVANÁCT ROKŮ.VEČÉR JSEM ODNESL MLÉKO DO MLÉKÁRNY A VEČÉR SE LOUPALY KUKUŘIČNÉ KLASY. NA UČENI MĚ NEZBYLO MOC ČASU.KDYŽ UŽ JSEM BYL V UČENI,TAK JSEM SE UŽ MOHL Z TÉTO PRÁCE ULIT,ALE ZAS TO ODNESLI MOJI MLADŠÍ SOUROZENCI,ALE JÁ JSEM ZASE MUSÉL BRZO RÁNO VSTÁVAT NA AUTOBUS,KTERÝ MĚ JÉL V ČTYŘI HODINY DVACET MINUT. PO VYUČENI JSEM SE BRZO OŽENIL V OSMNÁCTI LETECH,NO A ZAŘÍDIL JSEM SI ŽIVOT PODLE SEBE,A NELITUJI TOHO. DNESKA BYCH TY MLADY HOCHY POSLÁL ASPON NA ROK NA VOJNU,MÁ TO SVŮJ VÝZNAM.ZDRAVI FRANTIŠEK Z ŽIDLOCHOVIC.
Bohumír, zákon a pořádek|Už od mala jsme byli vedeni k pomáhání. Obvzlášť na vesnici i mezi příbuznými, byla snaha vést děcka k poslušnosti. Všechno mělo svůj řád, přesto i na mnoho skotačin bylo času habaděj. Na každé vesnici volná hřiště, sokolovny a těch her venkovních nepočítaje. Pamatuji se na floky, míčky na zaháněnou, závody na kolech přes různé překážky a lezení po stromech. Pečení brambor v nati bramborové , byla ta nejlepší pochoutka podzimního skotačení. Mohu taky vzpomenout, že když jsme se přestěhovali do rod. domu a na podzim se hrabala tráva posečená silničáři, tak jsem zavolal na mladší děcka, chcete ochutnat pečené brambory? Uděláme oheň s trávy a listí, já donesu brambory, máte vidět jak se děcka těšili. Ty které to neznali, říkali že to je lepší jak o prázdninách! Zdravím přátelé.
Sváťa z Brna|Dobrý pohodový večer všem linkařům a Vám paní Jano tuplem.Tak jdeme na to.Dětství jsem prožil u babičky v Kácově v Posázaví.Chodili jsme spolu na houby , pak je smažili ,sušili , nakládali.Na sběr brambor také vzpomínám.Nejdříve jsem chodil se školou-odměna 5Kčs za hodinu a hrnek čaje .S babičkou byla odměna pečený horký brambor, teda to bylo něco.I jako voják jsem sbíral brambory- odměna dobrý oběd a pivo.JZD však koupilo útvaru třeba televizor.Do školy jsme samozřejmě nosili kaštany , ale také léčivé bylinky či listy z břízy.A jako zábava to bylo především pouštění drakůVětru bývalo dost a zváviděl jsem těm , co si draka či hvězdu postavili sami.Já to neuměl a kupované za moc nestály.Nezapomenutelné jsou však však barvy , kterými se dokáže podzim vyšperkovat.Tak toho využijme ještě k procházkám a třeba i sběru hub.Stále rostou , věřte mi Váš Sváťa
Dobromila Atalovičová |ZDRAVIM VAS JANICKO A VSECHNY POSLUCHACE PODZIM PRICHAZI VITR LISTI STROMU VIRI BARVAMI HYZI TO LISTI JSEM NA ULICI DOMA NA MORAVE ZAMETALA BYLA TO PRACE A ZABAVA PRED DOMEM BYILY DVE VELKE HRUSKY POTOM PRISLY DUSICKY NAVSEVY HROBU S KVETY A ZAPALOVANI SVICEK TO NAS CEKA I V TETO DOBE VZPOMINKA NA NASE DRAHE BLIZKE PODZIMNI LISTI TO JEHO VLADA PRESTALA ABY PRIRODA SE PRICHOD ZIMY CHYSTALA VSEM VSE DOBRE ZDRAVI ZDAR A SILU PREJE DOBRUMILA JANICKO KRASNY ú POZDRAV ZE SLOVENSKA DIK ZA PISNICKU
Další příspěvky

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.