Úterní Noční Linka: Jídlo jako rituál

31. květen 2022

Dokážete si jídlo užít jako rituál? Třeba takovou snídani, jako příjemné nastartování se do nového dne? Máte svá oblíbená jídla, která v průběhu týdne pravidelně střídáte, protože vám jdou k duhu? Nebo moc nepřemýšlíte nad tím, co jíte a vezmete za vděk tím, co je právě po ruce? Je vaše tělo nastaveno na určitý dietní režim, který mu dělá dobře a ten dodržujete, nebo sníte, na co máte právě chuť? Říká se, že s přibývajícím věkem potřebujeme jíst méně. Platí to i u vás?

31.května roku 1884 se začala psát historie jednoho z nejoblíbenějších snídaňových jídel v řadě zemí, kukuřičných lupínků. Patent na kukuřičné lupínky si tehdy podal John Harvey Kellogg, člen skupiny adventistů, která začala připravovat nová jídla z kukuřice kvůli jejich dietě. Jejich podoba, jak je známe dnes, souvisí s „náhodou“ bratrů Kelloggových , kteří přišli na nový způsob výroby. Kukuřičné lupínky, cornflakes, jsou jídlo, které vzniká kombinací uvařené kukuřice, cukru, vitamínů a minerálních látek. V některých zemích se jedná o tradiční jídlo podávané při snídani, obvykle s mlékem. Někomu vyhovují na snídani lupínky, někomu chleba se šunkou a s vejcem, jiný potřebuje sladkou snídani a jiný nesnídá vůbec, dá si třeba až svačinu. Ať tak či onak, především bychom vždy měli vědět, co jíme a jídlo si užít v klidu, třeba si z něj udělat i rituál.

Je prokázáno, že lidé, kteří pravidelně a zdravě jedí, jsou zdravější, produktivnější a většinou i optimističtější. A třeba právě ze zdravé snídaně lze udělat i příjemný ranní rituál, kterým vítáte nový den.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová