Úterý: Masopust končí!
Zažili jste někdy masopustní oslavy? Slaví se u vás masopust? Chodil u vás v neděli medvědář s medvědem? A bude u vás chasa dnes o půlnoci pochovávat basu na znamení konce masopustu a zahájení období půstu?
Masopust je třídenní lidový svátek, který se v minulosti slavil a také dnes leckde slaví ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Hlavní masopustní zábava začínala o „masopustní neděli“. Toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice.
Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal „mužovský bál“, kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané.
Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Bývalo i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst.
Někde zakončili o půlnoci muziku „pochováním basy“ (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali Baccha. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.