Úterý: Poprvé v kině

„Scény střídati se budou ze všech dílů světa: ze života, dle skutečné přírody, z cirkusu, varietního života a světa snů, s oslepující nádherou a fantasií v okouzlujících barvách, vše poskytne BIOGRAF, takže obecenstvo při jednom obraze pláče, při druhém propuká v bouřlivý smích.“

Těmito slovy lákal do svého nově otevřeného „Divadla živých fotografií“ Dismas Šlambor aneb Viktor Ponrepo. V roce 1901 definitivně skončil s eskamotáží i s Kouzelným divadlem a se svým novým, již výhradně kinematografickým podnikem, úspěšně kočoval z místa na místo.

V éře putovních kin, jež nacházela útočiště v různých varieté, restauracích a pivovarech, zároveň snil, že by v Praze otevřel stálé Divadlo živých fotografií. A v září 1907 v domě U Modré štiky na Starém Městě, do něhož podle legendy chodil Václav IV. s kouzelníkem Žitem na víno, otevřel první „ryze český podnik živých fotografií“ ‒ Ponrepův biograf o kapacitě 56 sklápěcích židlí.

Dnes se počet tradičních kin stále snižuje a jejich budoucnost je značně nejistá. Malá kina jsou totiž většinou nevýdělečné a na dotace odkázané subjekty, pro které je stále obtížnější čelit tvrdé konkurenci multiplexů, jejichž podíl na návštěvnosti loni činil už 60 %. Možná ale právě na to malé kino ve vašem městě či obci nikdy nezapomenete, protože právě tam se odehrálo vaše „poprvé v kině“!