V Barokní kovárně v Těšanech je černé řemeslo stále živé. Vidět můžete funkční výheň i práci kovářů
Historii kovářského řemesla mohou návštěvníci obdivovat v dokonale zrestaurované Barokní kovárně v Těšanech na Brněnsku. Ve své správě ji má Technické muzeum v Brně a příchozí si tak mohou prohlédnout nejen samotnou kovárnu, ale i vybavení, které muzejníci udržují ve funkčním stavu. Několikrát do roka tu rozpálí výheň a mistři kováři ukazují svoje řemeslné dovednosti.
Historie těšanské kovárny sahá až do 14. století. Současnou podobu získala po roce 1700. Kovářská dílna, tak jak ji mohou lidé spatřit dnes, je z 19. století. Technickému muzeu v Brně se podařilo zrestaurovat celý objekt, který zahrnoval nejen kovářskou dílnu s výhní, ale také obytné a hospodářské prostory.
Uprostřed stavení je pěkný malý dvoreček i s okrasnou zahrádkou. Kovárna původně sloužila zároveň jako přípřežní stanice pro poštu. Připomínkou zůstal kamenný znak, který kdysi visel viditelně umístěný nad branou.
Kovářské dílně dominuje výheň se širokým otevřeným komínem, měchy, kovadlinou, kovářským ponkem a nářadím. V obytné části je kuchyně s kachlovými kamny, které byly kdysi jediným zdrojem tepla i pro světnici a ložnici. Původní kamna však dosloužila, a proto je zde k vidění replika.
Hospodářská část zahrnovala maštal, kde je nyní expozice zemědělství a chlévy, ve kterých jsou dnes k vidění výrobky současných kovářů. V prostorách hned za branou je vystaveno nářadí a náčiní koláře.
Barokní kovárna v Těšanech pravidelně ožívá při mimořádných akcích, na kterých mohou návštěvníci vidět rozpálenou výheň i náročnou práci kovářů. Největší z těchto doprovodných akcí bývá setkání kovářů damascenské oceli koncem června. Otevřeno je během dubna, května a října o víkendech a státních svátcích, během letních prázdnin pak od středy do neděle a během svátků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
