V Bystrém chtěli konkurovat Baťovi. Ševcovskou minulost připomíná Brtounova chalupa

O Bystrém se mluví především v souvislosti se slavným trezorovým filmem Všichni dobří rodáci, který v roce 1968 natočil režisér Vojtěch Jasný. A na stejném místě zpracoval skoro o 25 let později také pokračování.

Jedno z nejmenších měst v Pardubickém kraji má ale zajímavou i dávnější minulost. Třeba v souvislosti s řemesly. Například švec byl údajně v každé druhé chalupě. A ve 20. a 30. letech minulého století chtěli v Bystrém dokonce směle čelit Baťovi.

„Baťovo městečko“ mělo být i v Bystrém

Bysterské boty byly vyhlášené a vyvážely se po celé republice i do zahraničí, nejvíc do Brna a Vídně. S jistou nadsázkou lze říct, že bysterští obuvníci obouvali značnou část Evropy. Ševců bylo v Bystrém podle úředních záznamů v roce 1929 kolem 600. Z toho asi 300 jich pracovalo v továrně pana Lípy. Ten měl v plánu konkurovat Baťovi a dokonce uvažoval o dalším rozšíření výroby a také o tom, že v Bystrém postaví obdobu Baťova městečka ve Zlíně. To se mu ale nepovedlo.

Tohle všechno obuvníci potřebovali ke své práci|foto: Šárka Rusnáková

S hospodářskou krizí slábla poptávka po kvalitní obuvi a podnikatel Lípa zanedlouho zbankrotoval. A tlak konkurence levných, strojově vyráběných bot neustáli ani ostatní ševci z Bystrého. Na slavnou minulost města proto vzpomíná alespoň ševcovské minimuzeum v tzv. Brtounově chalupě, kde je možné se podívat na práci ševce od úplného základu, tedy od měření nohy, přes stříhání kůže, šití, až po ukázku kdysi velmi slavných bysterských bot.

Jedenáct lidí v jedné místnosti

Do Bystrého s oblibou jezdil také básník Jaroslav Vrchlický, který měl na tamním zámku provdanou dceru. Měl rád tento kraj a na procházky s sebou bral i spisovatelku Terezu Novákovou. Pro tu se Bystré stalo velkou inspirací. Psala o něm a také o Brtounově chalupě ve své knize Na librově gruntě. Popisovala nejen to, jak se v roubence žilo, ale do svého románu začlenila i postavu majitele chalupy Jana Brtouna, který byl vlastencem a propagátorem myšlenek Karla Havlíčka Borovského.

V roubence nebyla velká pec, chleba se tam vyráběl, ale nosil do pece ve veřejné pekárně|foto: Šárka Rusnáková

Brtounovu chalupu vystavěli už v roce 1723 a jak je částečně možné poznat i ze současné expozice, života v ní nebyl lehký. Jeden čas v této malé roubence jen s jednou obytnou světnicí žilo dokonce 11 lidí.

V muzeu, ve které před pár lety místní chalupu proměnili, mohou návštěvníci vidět vše, co jeho tehdejší majitelé potřebovali. Od nádob na výrobu chleba, smetany, sýrů až po pletení košíků, oblékání nebo hudební koutek, který připomíná slavné bysterské muzikanty.