V době, kdy k nám přišli věrozvěsti, už byla Morava christianizovaná, říká historik Vladimír Vavřínek
Ke dni pátého července slavíme den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří před 1160 lety dorazili na území tehdejší Velkomoravské říše šířit křesťanství. „Oni se pro tu misii hodili, protože už měli zkušenost s diplomatickou cestou a taky uměli oba dobře mluvit slovanským jazykem,“ popisuje historik Vladimír Vavřínek.
„Normálně se nazývají apoštolové Slovanu nebo věrozvěsti. Oboje dvoje je ale nepřesné, protože Morava byla v té době už podstatě christianizovaná. Působili tady misionáři franští z Franské říše a byli tady taky latinští kněží.“
Proč přišli věrozvěsti na Velkou Moravu
Věrozvěsty na Velkou Moravu pozval kníže Rastislav. „Kníže moravský se prosadil jako silný, mocný vládce, nezávislý na Východofranské říši. Nicméně jeho říše byla stále závislá na franském duchovenstvu. Nejdříve tedy žádal papeže Mikuláše I., aby mu zřídil v jeho zemi nezávislou diecézi, ale Mikuláš I. to přešel mlčením.“
„Proto se Rastislav obrátil s touto žádostí na Byzanc. Tam mu samozřejmě také okamžitě nevyhověli. O Moravě skoro nic nevěděli, navíc se domnívali, že tam panují zmatené poměry. Ale nakonec tam poslali misii, vedenou dvěma bratry ze Soluně.“
A proč právě oni dva? „Protože měli zkušenosti. Už kdysi podnikli diplomatickou cestu. Také mluvili dobře slovansky a vynikali svými schopnostmi. Konstantin byl žák Fótiův. On se inspiroval něčím, co už nebylo byzantské, tedy východními křesťanskými zeměmi, kde bylo křesťanství spojováno s národní kulturou. Tyto země měly své křesťanské národní literatury, a dokonce založené na vlastních abecedách.“
První překlad evangelií
„Konstantin, ovlivněný Fótiem, také říkal, že mají-li barbaři pochopit Kristovu víru, musí se jim kázat jazykem, kterému rozumí. A to byl také důvod, proč začal překládat evangelia, což bylo naprosto převratné.“
„O takový překlad se půl tisíciletí nikdo nepokusil. Přitom Písmo svaté bylo základem všeho vědění. Pozoruhodné je také to, že když dokončil překlad, byl tím dílem tak užaslý, že napsal ještě tzv. Proglas, tedy veršovanou předmluvu, kde zdůrazňuje, čeho se vlastně Slovanům dostává. Jedná se tedy o první veršované dílo, které vzniklo ve slovanském jazyku s tak bohatou poetickou frazeologií,“ uzavírá historik Vladimír Vavřínek.
Co se očekávalo od Konstantina a Metoděje? Proč měla jejich misie takový úspěch? Proč o misi na Velkou Moravu nebyla nikde zmínka v byzantské literatuře? Poslechněte si v záznamu pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.