V Dobrovicích mají kostky cukru, kterými si sladila čaj britská královna

26. listopad 2015
Česko – země neznámá

Dobrovický cukr byl svého času skutečný pojem. Cukrovar v Dobrovici na Mladoboleslavsku byl založen v roce 1831. Patří k nejstarším ve střední Evropě, přesto je dodnes funkční. V sousedním areálu renesančního hospodářského dvora proto vzniklo Muzeum cukrovarnictví.

V hlavním výstavním sále uvidíte původní laboratoř z první poloviny 20. století, ve které probíhaly kontroly kvality cukru. Ve vitrínách je samostatně vystaveno nejrůznější laboratorní náčiní a pomůcky a najdete tam i provozní knihu místního cukrovaru, kde se v detailních tabulkách dočtete, který hospodář přivezl jaké množství cukrové řepy a jakým způsobem.

Vystaveny jsou i lisovníky na cukrové kostky ve tvaru Bridže. Nejzajímavější jsou ale vitríny s exponáty z doby první republiky. K vidění jsou nejrůznější tvary i barvy cukrových kostek. A také místní speciality, například tzv. Dobrovické kubesy, kterými si v době první republiky sladila „čaj o páté" anglická královna.

Jedná se o luxusní cukrové kostky, které mají mnohem jasnější a třpytivější bílou barvu než ostatní. Připravovaly se speciálním čistěním - před finálním lisováním se cukrová hmota filtrovala ještě jednou přes tzv. „spodium“ (kostní uhlí ze severských krav).

Cukrové kostky vznikly díky zranění

V muzeu objevíte i nejrůznější druhy krystalového cukru. Právě z Dobrovice se cukr vyvážel do mnoha zemí a je zajímavé porovnat, jaké „cukrové“ zvyklosti měli lidé v různých částech Evropy. Dobrovický cukr se totiž vyráběl vždy spotřebiteli na míru.

Vitríny jsou plné nejrůznějších druhů cukru, ale také přístojů a polotovarů cukru během jeho výroby

Každého pak v expozici určitě překvapí dnes nevídaně velké cukrové homole. Největší je vysoká přes 70 centimetrů. Takovéto homole se používaly například v restauracích. V domácnostech si hospodyně musely poradit s menšími homolemi o váze asi dvou kilogramů. Na sekání cukru z homole měly speciální nářadí a odsekané hroudy na závěr v hmoždíři drtily na krystalky.

Ostatně traduje se, že cukrové kostky vznikly díky tomu, že se manželka jejich budoucího vynálezce Jakuba Kryštofa Rada při sekání cukru z homole zranila a manžela zkrátka požádala: „Něco už konečně vymysli.“.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.